Regiony budou chtít větší podíl z daní

Peníze, které stát rozděluje krajům a obcím, budou v příští parlamentní sezóně jedním z častých témat. Stát by měl z daní, které vybere, posílat do regionů více financí než dosud. Prosadit to hodlají poslanci - starostové, kteří letos vůbec poprvé usednou do lavic sněmovny.
"Pro mě osobně má změna zákona o rozpočtovém určení daní, podle něhož se peníze do krajů a obcí rozdělují, vysokou prioritu," potvrdil Ladislav Libý (ODS), starosta Chrudimi. Že je daňové záležitosti nutné řešit co nejdříve, soudí i Jiří Petrů (ČSSD), starosta Valtic na Břeclavsku.
Podobný názor - bez ohledu na stranickou příslušnost - měla i většina dalších poslaneckých nováčků, které Hospodářské noviny oslovily.
Krajských a obecních zastupitelů, kteří jsou zároveň poslanci, přibývá. Jen mezi letošními nováčky jich je pětatřicet.
Právě kvůli tomu, že noví poslanci chtějí vymoci více peněz pro regiony, bude mimořádný zájem o působení v klíčovém rozpočtovém výboru. Na jeho doporučení dolní komora parlamentu nejvíc slyší, když rozhoduje o penězích a jednotlivých dotacích.
"V rozpočtovém výboru by chtěli být všichni," říká Jiří Petrů (ČSSD), starosta Valtic na Břeclavsku. Je realista, do rozpočtového výboru se nechce tlačit. Má zájem o výbor pro veřejnou správu.
Zastupitelé si uvědomují, že zákon o určení daní nepůjde změnit ze dne na den. "Jsme již v polovině roku, takže pro rok 2007 to je utopie. Vše by mělo směřovat k tomu, aby byl nový zákon přijat v polovině příštího roku. A začal platit od roku 2008," uvedl František Dědič (ODS), starosta Tábora. Starosta Chrudimi dodává: "Rozhodně by se také mělo dbát na to, že musí být zachován určitý solidární model pro malé obce."
Podle Dědiče by obce měly dostat větší možnost ovlivnit tok daní svým chováním. To znamená, že čím více firem do obce přilákají, tím větší podíl z daní, které odvádějí státu, by jim připadl. Tento princip platil do roku 2000, poté se zákon změnil. Mnoho obcí tak přišlo o nemalou část financí.
Většina oslovených starostů se také shodla, že by nebylo dobré, aby stát dále skokově zvyšoval příspěvek, který připadá na jednoho obyvatele obce. Zamezilo by se tak přetahování obyvatel kvůli penězům z obcí do měst.
Kvůli dikci nynějšího zákona některá města vyhlašovala akce "staň se naším občanem". Třeba Jihlava kvůli snaze připojit ke krajskému městu některou z okolních obcí vyplácela každému novému občanovi tři tisíce korun.
Jihlava měla v té době 49 600 obyvatel. Když jejich počet překročil padesát tisíc, získala od státu desítky miliónů korun navíc.
Tlak krajů a obcí na stát rok od roku sílí. Uvědomují si, že pokud nebudou mít dostatek vlastních prostředků, nedosáhnou ani na evropské finanční zdroje.
Především malé obce pohoršilo, že kvůli nižším daním - hlavně společnému zdanění manželů - přišly v minulých měsících o příjmy.
Města a obce dostávají peníze jen pokud stát vybere dostatek financí od lidí a firem. Letos však finanční úřady vracely více přeplatků na daních než v uplynulých letech. Nárok na ně měli nejen podnikatelé, ale i rodiny.
Tři obce kvůli tomu dokonce podaly stížnost na Ministerstvo financí u Ústavního soudu.
Rozpočtové výpadky způsobené novelami zákonů přitom označily za zasahování do práva na samosprávu, které vede k diskriminaci jejich občanů.
"Projednávání naší stížnosti potrvá, Ústavní soud je nyní zavalen jinými věcmi," poznamenal Stanislav Polčák (ED, NSK), místostarosta obce Vysoké Pole a právní zástupce všech tří obcí.

Jak by mohl vypadat nový zákon o určení daní