Reformy zpomalují, jen Maďaři zásadně zvyšují daně

Reformy zpomalují, jen Maďaři zásadně zvyšují daně

Maďarský premiér László Solyom včera ukončil spekulace a podepsal zákon, který zásadně zvyšuje daňovou zátěž obyvatel. Hlavním důvodem bylo vyslat signál finančním trhům a Evropské unii, že maďarská vláda to s ekonomickými reformami myslí vážně.
Země má příliš vysoké deficity veřejných rozpočtů a EU už Budapešť několikrát varovala, že nebude moci zavést euro. Vláda socialistů a liberálů premiéra Ference Gyurcsányho proto po vítězství v dubnových volbách rozhodla, že zvýší daně a sníží počet státních zaměstnanců.
Mnoho analytiků pochybuje, zda se Gyurcsánymu podaří rychle ekonomiku oživit, protože jsou potřeba další strukturální změny jako privatizace velkých podniků typu železnice nebo reforma zdravotnictví. Maďarsko nicméně jde od dubna v ekonomických reformách proti trendu, který střední Evropu ovládl během posledního půl roku.
Liberálně ekonomické reformy z posledních let reviduje na Slovensku levicově nacionalistická vláda. V Polsku bývalá liberální vicepremiérka Zyta Gilowská připravila balíček ozdravující státní rozpočet, ale musela odstoupit kvůli lustračnímu skandálu. Konzervativně sociální vláda je naladěna spíše ze státního více rozdávat než přikročit k zásadním změnám.
"Reformy znamenaly pro Slovensko úspěšnou, ale bolestivou cestu," řekl HN tři dny před červnovými volbami odstupující premiér Mikuláš Dzurinda. Přitom připustil, že některé reformy - jako třeba zdravotní - je třeba upravit.
Dzurindův nástupce Robert Fico hned zrušil platby u lékaře a hovoří o změně daně z přidané hodnoty, o zvláštním zdanění bank a monopolů, o předělání druhého pilíře důchodové reformy, kam si lidé povinně spoří. Fico přitom ukazuje na český ekonomický růst, který si nevyžádal drastické reformy jako na Slovensku. Uvnitř nové koalice přitom vznikají paradoxy: například obhájcem rovné daně je šéf Slovenské národní strany Ján Slota.
V Polsku je nyní osm měsíců po volbách předsedou vlády šéf nejsilnější vládní strany Jaroslaw Kaczyński, který před volbami na hospodářství vůbec důraz nedával. "Musíme zreformovat státní finance, to je nejdůležitější věc," odpověděl Kaczyński minulý týden týdeníku Wprost na otázku, co bude jeho vláda dělat jako první. Novým ministrem financí, a tudíž reformátorem, je ekonom Stanislaw Kluza, který ale bude nyní pohlcen přípravou rozpočtu na rok 2007.
Koaliční partneři Kaczyńského, levicoví populisté a pravicoví nacionalisté, získávají obvykle hlasy tím, že svým voličům na venkově slibují větší dávky od státu či daňové úlevy. Kaczyński tak místo reformy bude mít spíš problém udržet plánovaný schodek 30 miliard zlotých. Přitom třeba penzijní systém zemědělců, kteří tvoří třetinu polské pracovní síly, avšak tvoří jen zlomek HDP, je jedním z největších odsávačů peněz ze státního rozpočtu.
Zatímco Fico minulý týden slíbil, že Slovensko bude podle původních plánů připraveno na zavedení eura v roce 2009, v Polsku se taková diskuse ani nevede. Zrušení zlotého nacionalisticky laděná koalice nepovažuje za prioritu.
Na ekonomickém poli se v následujících měsících vedle rozpočtu povede spíš bitva o přežití otce šokové terapie z počátku 90. let Leszka Balcerowicze v křesle šéfa centrální banky. I to odráží postoj bratrů Kaczyńských k reformám.