Manažeři podceňují podvodníky

Manažeři podceňují podvodníky

Jak je možné, že do nadprůměrně placeného a vlivného křesla zasedne člověk, jenž bere úplatky nebo rozkrade firmu? Tato otázka se nabízí vždy po zveřejnění podobných "nekalostí". Úplatkářská aféra nyní otřásá pověstí České konsolidační agentury. Podnikoví poradci v této souvislosti upozorňují, že mnoho zaměstnavatelů podceňuje kontrolu ekonomiky svých firem či organizací. Stejně tak prověřování odpovědných lidí a dozor nad nimi.

Hledači manažerů přitvrdí

Každý zaměstnavatel by si kandidáta na vysoký post měl vždy předem pořádně "proklepnout". To se však děje málokdy. "Ověření referencí na lidi pro nejvyšší pozice po nás společnosti většinou nepožadují. Spíše je zajímá prošetření těch na nižší manažerské pozice. Pokud ale někdo pět let pracoval jako generální ředitel, navíc v renomované firmě, a pět let zase v jiné významné společnosti, je to pro ně dostatečnou zárukou, že se takový manažer osvědčil," popisuje praxi expert na vyhledávání top manažerů Milan Hoidar.
I ředitelka společnosti pro lidské zdroje ACE Consulting Naďa Štullerová potvrzuje, že se v Česku obecně na reference a jejich prověřování neklade takový důraz, jaký by se klást měl. "I my jsme důkladně prověřovali kandidáty teprve až v případech, kdy třeba měli za sebou trestní stíhání a neprokázala se jejich vina. Ale po skandálech v několika firmách nyní pořádně prověřujeme i lidi, na něž padl byť jen stín nějakého obvinění," dodává. Zaměřuje se přitom na prošetření současných i minulých vazeb a kontaktů těchto lidí.
Na váze podle Nadi Štullerové přitom ztrácejí písemné či telefonické reference od bývalých zaměstnavatelů. "Bereme je v úvahu, ale je třeba přitvrdit a ještě více se zaměřit i na morální profil kandidátů na vysoké pozice. I na to, jestli patří kvůli svým kontaktům či povaze mezi lidi, které lze snadno vydírat či s nimi manipulovat," říká.

Morálka především

Jedno české přísloví praví, že příležitost dělá zloděje. A dobře placené vlivné posty, nad nimiž není žádný dohled, takovou příležitostí jsou. "Zažil jsem, že lákadlu podlehli vzdělaní lidé, kteří do té doby pracovali výborně a do nichž byste nikdy něco takového neřekli. Jenže do hlavy nikomu nevidíte," říká Milan Hoidar. Čistý trestní rejstřík a bezúhonná pověst tedy nezaručí, že se do firmy nedostane podvodník. Ale aspoň toto riziko snižuje.
Pomohou psychologické testy? Ty běžné o povaze kandidáta máloco prozradí. Proto by personalisté při výběru testů měli dbát na jejich kvalitu i odborný výklad výsledků. Sklony k neúměrné hamižnosti, sebestřednosti, amorálnosti či k nerespektování pravidel s pomocí testů a pohovorů odhalit lze. Slouží tak jako varovný signál.

Funguje kontrola?

Generální ředitel Siemensu Česká republika Petr Kafka tvrdí, že v podniku není faktury, při jejímž podpisu by byli méně než dva lidé. Věří i systému vnitřní kontroly, který si firma vybudovala za bezmála 160 let své existence. Navíc Siemens se jako jedna z firem vedených na amerických burzách řídí vládním nařízením Sarbanes Oxley. Ten americká vláda před čtyřmi lety schválila v reakci na finanční skandály kolem významné energetické společnosti Enron.
Petra Barešová ze společnosti BNV Consulting se specializuje na úsporu nákladů v podnicích i státní správě. Vidí tak do hospodaření mnoha firem a úřadů. Za hlavní prostředek kontroly toku financí považuje takzvaný interní audit. Ten je důležitý zejména pro firmy s 300 a více zaměstnanci, protože v nich už vedení společnosti přehled ztrácí.

K čemu je auditor

Oddělení interního auditu by mělo být složeno tak z deseti odborníků. Ti podléhají pouze generálnímu řediteli. Měli by tak být nezávislí na odděleních či divizích firmy. Kvalitní auditoři umějí analyzovat ekonomická data - vidí do účetnictví, financování provozů firmy. Zároveň zprůhledňují toky peněz, nebrání se kontrole vlastní činnosti externími odborníky. Detailně o hospodaření firmy informují vedení. Mají právo v případě podezření i náhodně překvapit kterékoli jiné oddělení či divizi ve firmě. Vyžádat si podklady a ověřit, zda vše funguje tak, jak má. "Když ale není morální nejvyšší vedení firmy, je samozřejmě podvodům brána otevřená. Stejně tak když není morální ani vedení, ani auditoři," říká Petra Barešová.
Podle ní by měly na váze získat dozorčí rady, které jako nezávislá kontrola mohou upozornit na problémy ve firmě. "Dozorčí rady se však často skládají z osobností známých jmen, které ale hospodaření firem a organizací nerozumějí a podvod sotva odhalí," dodává. Bohužel v mnoha případech je z vědomých i nevědomých příčin často formální i činnost interních auditorů.