Ropa: Havárie na Aljašce vyděsila obchodníky

Havárie na Aljašce vyděsila obchodníky

Stačila jedna prorezlá trubka a cena ropy včera vyletěla na londýnské burze ICE na 78,40 dolaru za barel při dodání v září. Firma BP totiž oznámila, že její ropovod na Aljašce bude uzavřen. To vyvolalo na trhu s ropou paniku. Jak je to možné, když výpadek znamená snížení dodávek ropy pouze ve Spojených státech (celosvětově jde o 0,2 procenta těžby), USA mají dostatečné rezervy a OPEC tvrdí, že může výpadek snadno nahradit?

Další pochybnosti

Porucha především vzbudila další pochybnosti. Mluvčí BP Darren Beaudo oznámil, že společnost neví, jak dlouho bude ropné pole mimo provoz. Analytici pak začali spekulovat o tom, že by podobné problémy mohla mít i další zařízení BP. Společnost uzavřela v této oblasti minulý měsíc 50 vrtů a šéf americké pobočky BP Bob Malone prohlásil, že únik "zpochybnil veškeré zásobovací trasy z pole Proudhoe Bay".
Někteří analytici upozorňují na to, že jde o symptom širšího problému s ropnou infrastrukturou. "Podobá se to situaci s elektrárnami ČEZ u nás. Tuhá zima, horké léto, opravy se nestihly na sto procent udělat. Navíc náklady na opravu u ropných firem meziročně příliš nestoupají," říká analytik Jan Procházka z firmy Cyrrus.
Havárie BP navíc přichází v nevhodné době. Poptávka po ropě stoupá, zejména kvůli Číně, Indii a Spojeným státům. Rostoucí spotřebu sice dokáží producentské země uspokojit, ale nezbývá už příliš velká "rezervní kapacita". Každý výpadek pak způsobuje nervozitu na trhu, a tím i rostoucí ceny. Dokonce se dá říci, že reakce na problémy BP byla ještě docela mírná. Ceny ropy totiž letí nahoru i při pouhém náznaku možných obtíží. V poslední době jsou v této souvislosti nejčastěji zmiňovány Libanon, Írán, Nigérie a Venezuela.

Obavy z Nigérie i Libanonu

Zařízení v Nigérii, která těží přes tři procenta světové ropy, ohrožují ozbrojení povstalci z Hnutí lidu delty Nigeru. Ti mohou vývoz ropy omezit - ostatně už to několikrát udělali, ale nikoliv zastavit. Podobně je to s Venezuelou. Tam se analytici obávají omezení těžby ropy kvůli zestátňovacím tendencím prezidenta Huga Cháveze a jeho snaze vymačkat ze zahraničních společností co nejvíc.
Ceny ropy zvedají i boje v Libanou, ačkoli k těžním věžím v Perském zálivu je odtud daleko. "Obava, že se konflikt rozšíří na celý region, je klíčová", říká analytik Steve Brice z banky Standard Chartered, "momentálně se to ale zdá málo pravděpodobné". Obchodníci se obávají i konfliktu s Íránem. Po tom chtějí USA a Evropané, kteří ho podezřívají z výroby jaderných zbraní, aby se vzdal svého nukleárního programu. Teherán to odmítá a vyhrožuje zastavením vývozu ropy. Navíc může blokovat Hormuzskou úžinu, kudy prochází čtvrtina světového ropného exportu. "Není to v Íránském zájmu," uklidňuje Brice. Írán totiž závisí na příjmech z ropy a navíc nemá dostatečné rafinérské kapacity. Musí tak vyvážet ropu už jen proto, aby mohl dovézt benzín.
Kdy přestane trh panicky reagovat na každé nepatrné ohrožení dodávek? Jednoduše řečeno, až bude dostatečný přebytek nabídky nad poptávkou. Jednotliví producenti sice chtějí těžit více, ale protože jde o nákladné a dlouhodobé investice, nedá se v nejbližší době očekávat skokové zvýšení produkce. Také omezení spotřeby kvůli zvyšujícím se cenám nebude okamžité. Ropa není na na historickém maximu - toho dosáhla v roce 1979 po íránské revoluci, kdy stál barel po přepočtení na současné ceny 90 dolarů. Navíc svět dává za ropu mnohem méně než po prvním ropném šoku v roce 1973. Tehdy padlo na nákup energií podle organizace Stratfort osm procent světového HDP, dnes jsou to pouhá tři procenta. "Srovnání poměrů" na trhu s ropou tak lze spíše očekávat kvůli snížení hospodářského růstu v USA, největšího světového spotřebitele ropy.