Příspěvky na dovolenou, vánoční prémie či placené dovolené. Jsou to především tyto takzvané dodatečné náklady na personál, co tíží německé zaměstnavatele a co činí tamní pracovní sílu jednou z nejdražších v Evropě. Vyplývá to z nejnovější studie Institutu pro německé hospodářství (IW) z Kolína nad Rýnem, která srovnává pracovní náklady na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu.
Podle studie nicméně existuje velký rozdíl mezi východní a západní částí největší německé ekonomiky. Zatímco na západě pracovní náklady na hodinu v loňském roce činily 27,87 eura, je to na východě o více než deset eur méně, celkem 17,37 eura na hodinu.
Mzda západoněmeckých zaměstnanců je třetí nejvyšší v Evropě, dražší už je pracovní síla jen v Norsku (29,45 eura na hodinu) a Dánsku (28,33 eura na hodinu). "U velkých konkurentů na světovém trhu, jako jsou například Itálie, Japonsko, USA, Velká Británie a Francie, naopak výdaje na mzdy a dodatečné sociální platby činí 18 až 21 eur na hodinu," cituje studii agentura Reuters.
Cenu jedné pracovní hodiny IW stanovuje jako součet hodinové mzdy a dodatečných personálních nákladů. Ty v západním Německu činí 12,20 eura, což je téměř 78 procent hodinové mzdy. Takto vysoký poměr podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung není nikde jinde na světě.
Není tedy divu, že se mnohé německé firmy snaží přesunout výrobu jinam. Oblíbená přitom je, nejen díky své geografické blízkosti, střední a východní Evropa. Zde jsou i nejdražší země v regionu ve srovnání s Německem stále ještě "levné". V Česku a Maďarsku tak podle IW náklady na hodinu práce ve zpracovatelském průmyslu činí 5,04 eura, respektive 4,88 eura. Na Slovensku pak společnosti musí v průměru počítat jen s 4,06 eura na hodinu, v Polsku dokonce jen s 3,80 eura.
Své prostředky do této oblasti investovalo již více než 10 000 společností s německým kapitálem, celková hodnota investic se podle deníku Handelsblatt odhaduje na 50 miliard eur. Nízká mzda ale není to jediné, čeho si německé firmy na trhu práce ve střední a východní Evropě cení. Podle průzkumu zastupitelství Německých obchodních a průmyslových komor oceňují i kvalifikaci, motivaci i produktivitu zdejších pracovních sil. Země jako Slovensko a Estonsko navíc investory lákají i nízkými daněmi. Do regionu by proto podle průzkumu znovu investovalo celkem 80 procent firem. Za nevýhody Němci naopak považují především těžkopádnou byrokracii, administrativu, korupci a netransparentnost.
Kromě rizik, které s sebou expanze do zahraničí může nést, je mnoho faktorů, které si německé i mezinárodní společnosti na Německu cení. Těmi jsou především dobrá infrastruktura, kvalita výzkumu a vývoje, dobré vzdělání pracovních sil a atraktivita trhu. Vyplývá to z průzkumu auditorské společnosti Ernst&Young, který zveřejnil deník Financial Times. Podle názoru 1019 firem je Německo za USA a Čínou, které za atraktivní označilo 41 procent dotázaných, s 18 procenty třetí. Hned na pátém místě za Indií se ale co do atraktivity trhu opět umístilo Polsko. To za zajímavé považuje 15 procent dotázaných společností.
Náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



