W. Hohlefelder: Volný trh neznamená levnější elektřinu

Volný trh neznamená levnější elektřinu

Má pod sebou patnáct tisíc zaměstnanců, které německá energetická skupina E.ON zaměstnává v několika státech střední a východní Evropy. Obrat těchto firem je nyní 2,6 miliardy eur.
"Jen to ukazuje význam, který energetickému trhu v této části kontinentu přikládáme," říká Walter Hohlefelder, člen představenstva E.ON Energie Mnichov. Ta v rámci koncernu tyto akvizice zastřešuje, a Hohlefelder je šéfem této regionální sekce.

HN: V Česku se právě formuje nová vláda. Pokud by se rozhodla prodat státní podíl ve společnosti ČEZ, stáli byste mezi zájemci?
To je hodně hypotetická otázka. Ale pravdou je, že s firmou ČEZ, byť to je náš konkurent, máme velmi dobrý vztah.

HN: V čem se projevuje?
Jednak v obchodě, protože od ČEZ kupujeme elektřinu, jednak ve spolupráci v zemích jihovýchodní Evropy v tak zásadních otázkách, jako jsou třeba podmínky pro regulaci cen elektřiny.

HN: Vedení ČEZ se netají tím, že právě na Balkáně mohou obě firmy spolupracovat také při výstavbě elektráren. Vidíte ten prostor také?
Naše strategie je jasná - chceme podnikat v celém řetězci tvorby hodnot včetně výroby elektřiny. A protože v Bulharsku a Rumunsku zatím máme jen distribuci a obchod s elektřinou, zájem získat tam výrobní zdroje máme.

HN: Ale třeba v případě rumunské Černé Vody, kde by měla vzniknout jaderná elektrárna, se mluví o tom, že si k sobě vezmete francouzský EDF...
S EDF jednáme, rozhovory však ještě nejsou u konce. Obecně řečeno, situace ale není nijak jasná. Rumunská vláda sice vypsala výběrové řízení, a my jí sdělili, že se chceme na projektu podílet, ale celá koncepce je hodně otevřená. Podobně jako u Belene. Tam Bulhaři zase uvedli, že by ji postavili sami a cizí firmy by měly být v roli finančních investorů. Není to přehledná situace, ale máme o tento projekt mimořádný zájem.

HN: Vedle Balkánu chcete stavět elektrárny i v Německu, Itálii, Nizozemsku, na Slovensku a v Maďarsku. Proč neuvažujete o Česku, kde mnoho vlastních zdrojů také nemáte?
Vycházíme z toho, že elektrárenské kapacity jsou v Česku v dohledné době dostačující. Kdyby ale ČEZ řekl, že postaví novou uhelnou, plynovou nebo jadernou elektrárnu, dokážu si představit, že bychom se na těchto miliardových investicích mohli podílet.

HN: Proto jste nedávno uzavřeli smlouvu s Czech Coal?
To zapadá do naší strategie, o níž jsem teď mluvil. Ve východní Evropě máme velmi dobrou pozici v obchodě a distribuci, dohánět ale musíme výrobu. Proto se neustále rozhlížíme po investicích - bez ohledu na to, jedná-li se o nové projekty nebo vhodné účasti na stávajících zařízeních.

HN: V Česku ČEZ argumentuje, že elektřina se zdražuje také proto, že firmy musí vydělat peníze na modernizaci nebo stavbu nových elektráren. Souhlasíte?
Neexistuje žádná kauzální souvislost mezi rostoucími cenami a investicemi do elektráren. Ceny elektřiny se vytvářejí na trhu a energetických burzách. Ovlivňují je ceny surovin, výrobní náklady, klimatické podmínky, tedy celá řada faktorů, nikdy ale výhradně jen jeden.

HN: Ceny energií jsou silným diskusním tématem i v Německu. Selhala liberalizace?
Je velký omyl, když se liberalizace spojuje se snížením cen. Faktem je, že firmy samy rozhodují, kdy a v jaké míře pokryjí svou potřebu energie. Domácnosti mohou rovněž samy rozhodnout, od koho budou elektřinu odebírat. Třeba v Německu je tisícovka firem, které elektřinu nabízejí. Zákazník si tedy může volit. To je liberalizace.

HN: A ceny?
Ty mezinárodní výrazně rostou už nějakou dobu. Vývoj cen ropy je pro to jednoznačnou indicií. Je pochopitelné, že nárůst, který v takové míře nikdo nečekal, vyvolá otázky. Každý by měl rád levnější elektřinu, ale v Evropě pro to zatím není prostor.

HN: E.ON z jádra vyrábí 40 procent své elektřiny. Neohrožuje vás ústup od atomu, ke kterému se rozhodla německá vláda?
Dohodu s německou politikou respektujeme. Je však zřejmé, že ústupem od jaderné energie se Německo vydává na mezinárodně zvláštní cestu. Žádný důležitý průmyslový stát ji nenásleduje.

HN: Nebudou vám v Německu vyčítat, že zatímco doma je atomová energetika v útlumu, vstupujte do těchto programů v zahraničí?
To samozřejmě může nastat. Nesmíme ale zaměňovat reality - a ty jsou od země k zemi rozdílné. E.ON je mezinárodní koncern a nemůže německé poměry přenášet a priori na ostatní země. Vždy bereme ohled na specifika daného místa. To znamená i to, že v České republice jsme českou firmou.

HN: Mají rozhodovat politici, ekonomové nebo samy energetické koncerny? Vždyť i vaše firemní materiály uvádějí, že elektrárny, i starší, jsou v takovém technickém stavu, že by mohly bez dalších investic fungovat do roku 2030.
Bez politiků se to neobejde. Pro E.ON ale útlum jaderné energie znamená, že svá zařízení musí odpojit ze sítě výrazně před koncem jejich technické a hospodářské životnosti. (Poslední jaderná elektrárna má být v Německu odpojena ze sítě v roce 2021 - pozn. red.). Vzhledem k tomu, že jaderná energie má v Německu největší podíl na výrobě elektřiny a že palivo - uran - přichází z politicky velmi stabilních zemí, jakými jsou Kanada a Austrálie, bychom profitovali.
Pro národní hospodářství to ale nyní znamená, že se musí vydat obrovské sumy na náhradní elektrárny.

HN: Teď budete nejvyšším šéfem regionální sekce. Změní se něco ve vaší práci?
Zásadně by se nic změnit nemělo. Až na Maďarsko jsem už teď předsedou všech dozorčích rad, které v těchto postkomunistických zemích E.ON má.

HN: S jakou obchodní pozicí zde budete spokojen?
Až náš tržní podíl vzroste na 30 až 35 procent, budeme zde mít vlastní výrobu, pokrývající větší část naší vlastní potřeby. A také až bude mezi těmito zeměmi možná větší výměna elektřiny.

HN: Kdy to bude?
Možná do pěti let dojde k silné konvergenci energetického trhu v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Později se asi připojí Rumunsko a pak Bulharsko.