F. Vleugels: Do spícího obra Benziny nalijeme stamilióny

Kolem petrochemické firmy Unipetrol je rušno: polští vyšetřovatelé začali prověřovat špičky ČSSD včetně bývalého premiéra Stanislava Grosse. Zajímají se, zda loňskou privatizaci Unipetrolu neprovázela korupce. Rušno je i uvnitř firmy, i když z jiného důvodu: největší petrochemický holding finišuje k zásadní restrukturalizaci.
Výrazné změny čekají především ztrátovou a zadluženou síť čerpacích stanic Benzina, do finále se blíží i prodej dceřiné firmy Spolana, následně i Kaučuku.
Unipetrol, ovládaný polským koncernem PKN Orlen, také hodlá u svých zbylých firem sloučit správu pohledávek, personální a další služby. "Hlavní záměr je udělat z Unipetrolu efektivnější, dynamičtější a transparentnější firmu," říká šéf koncernu Francois Vleugels.


HN: V souvislosti s ekonomickými výsledky Benziny (loni ztráta téměř půl miliardy korun) jste před časem mluvil o nutnosti drastických změn. A šéf PKN Orlen Igor Chalupec použil v souvislosti se stavem Benziny výraz "ostuda". Co konkrétně síť čerpacích stanic čeká?
Nyní testujeme několik variant, co s Benzinou dál. Část z nich je zaměřená například na vybavení shopů, myček. Zjišťujeme, jak potenciální změny přijme motoristická veřejnost. Co žádá, co je nutné vylepšit. Vše budeme prezentovat koncem října v rámci nové strategie pro Benzinu.


HN: Co dluhy, které Benzina ještě nesplatila z doby, kdy si v polovině devadesátých let půjčila miliardy na obnovu tehdy zestátněných pump?
Ty nejméně výhodné závazky jsou splaceny. Restrukturalizace dluhů začala už loni.
Benzině přezdíváme "spící obr". Nyní se proto soustředíme především na investice. Ty by už měly mít velkou míru návratnosti. Takže letos investuje Benzina z prostředků Unipetrolu 302 miliónů korun, celkem do roku 2009 to bude 1,1 miliardy. Zlepšení kondice Benziny nepřinese efekt jen jí samé, ale i dalším našim firmám, třeba České rafinérské. Bude mít lepší odbyt.


HN: Na říjen ohlašujete ukončení prodeje Spolany. Dostane ji polský Anwil, ve kterém má Orlen většinu, podobně jako v Unipetrolu?
Máme už se společností Anwil předběžnou dohodu. Nyní je to ve stadiu schvalování orgánů obou firem.


HN: Což je o něco víc než exkluzivita, jakou má polská firma Dwory při výběru kupce Kaučuku?
Exkluzivita v jednání o Kaučuk ještě nemusí znamenat, že Dwory nakonec skutečně Kaučuk získají. Tam ještě záleží na mnoha kritériích. Ale v obou případech platí jedno: Kaučuk a Spolanu jsme připraveni prodat jen za takových podmínek, které budou pro Unipetrol dlouhodobě výhodné.


HN: V dubnu, krátce po svém nástupu, jste oznámil, že prodej Spolany bude ukončen v červnu. V červnu pak zástupci Orlenu uvedli jako termín srpen. Nyní je září a vy mluvíte o dokončení prodeje v říjnu. Kde je problém?
Pravda, původní odhady se ukázaly jako příliš optimistické. Ale je to jen tím, že si chceme být skutečně jistí, že je vše korektní a pro Unipetrol nejvýhodnější.
Přitom prodej Spolany je jednodušší než prodej Kaučuku. Tuto transakci už bude muset schvalovat i Evropská komise, což prodej Kaučuku ještě o něco zdrží.


HN: Část minoritních akcionářů Unipetrolu zpochybnila transparentnost obou tendrů. Vadí jim například, že váš mateřský PKN Orlen prosadil v březnu na valné hromadě, že rozhodnutí o výběru kupců Spolany a Kaučuku bude v kompetenci dozorčí rady, a ne akcionářů...
Podle mého osobního názoru nejde těmto akcionářům ani tak o transparentnost tendrů. Spíš za tím vidím zájem, aby se Kaučuk a Spolana neprodaly vůbec.
Organizaci každé valné hromady pro nás zařizují právní experti, kteří zajišťují, aby vše probíhalo podle práva. Takže jsem přesvědčen, že valné hromady se vždy odehrávají v souladu se všemi pravidly. A minoritní akcionáři na nich mají náležitý prostor. Ale tady bychom měli asi odlišovat údajné problémy kolem valných hromad a pak kolem prodeje Spolany a Kaučuku.


HN: Prodej těchto firem postupuje podle vás korektně?
Samozřejmě. Jsme jako představenstvo vázáni tím, aby i tady vše proběhlo podle práva a v zájmu akcionářů. Máme zodpovědnost za to, aby se prodej uskutečnil korektně a pro Unipetrol co nejvýhodněji. Hned, jak budeme moci (tedy jakmile se dokončí transakce kolem Spolany), zveřejníme celý detailní postup na internetových stránkách Unipetrolu.
Navíc - abychom si byli jisti, že výsledek je pro obě firmy ten nejvýhodnější, necháváme si nyní už zpracovávat dva nezávislé posudky od renomovaných společností.


HN: Závažný soud vás čeká i v případě dalších dvou firem, ve kterých má Unipetrol podíl, Aliachemu a Agrobohemie. Před prodejem Unipetrolu do polských rukou měla tyto podíly slíbeny od státu skupina Agrofert, přesněji její dceřiná firma Deza. Na to nyní Unipetrol odmítá přistoupit. Už jste pro případ prohraného soudu vytvořili v hospodaření Unipetrolu finanční rezervu?
Podobně jako v případě Kaučuku a Spolany si i tady chceme pohlídat, aby všechno dopadlo ke spokojenosti našich akcionářů.
Jsem přesvědčen, že u soudu obhájíme naše stanovisko, že smlouvy s Dezou nejsou pro Unipetrol závazné. Proto žádnou rezervu neděláme. Ale přestože jsme přesvědčeni, že máme pravdu, zastáváme názor, že lepší než soud je smír s Dezou. Pokud bychom se dohodli na podmínkách, výhodných i pro Unipetrol a jeho akcionáře, bylo by v našem zájmu podíly v obou firmách prodat.

Francois Vleugels
Sedmapadesátiletý absolvent analytické chemie má více než dvacetiletou praxi v petrochemickém průmyslu. Působil dosud ve firmách jako Eastman Chemical Company a Hexion Speciality Chemicals, které se v Česku vystřídaly ve vlastnictví někdejších Chemických závodů Sokolov.
V Česku žije od roku 2003, předloni se zde oženil. V čele Unipetrolu nahradil letos v dubnu Marka Mroczkowského, který prozatímně vedl holding od loňského září.