Gazprom nechce partnery pro Štokman

Moskva opět ukázala, jak dokáže být nevyzpytatelná. Alespoň pokud jde o plánované dodávky plynu a ropy. Zatímco ještě na jaře hrozil prezident Putin Evropě, že přesměruje ruský plyn nejen do Asie, ale i do Ameriky, od včerejška je vše opět jinak. Šéf monopolního ruského vývozce plynu, podniku Gazprom, Alexej Miller jasně naznačil, že prioritu v dodávkách má Evropa. A že nepočítá s tím, že by se těžby na Štokmanu, největším podmořském ruském nalezišti plynu, z něhož měla surovina proudit do Spojených států, účastnili cizinci.
Důvod? Snaha zabít dvě mouchy jednou ranou: "Potrestat" USA za to, že nepomohly Rusku vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) a zabránit dalším investicím zahraničních firem do ruského plynu a ropy. Kreml se totiž v posledních měsících snaží pomocí různých administrativních triků "vyštípat" cizí společnosti z energetického sektoru.

Stoprocentně ruské
"Gazprom bude vlastnit Štokman ze sta procent," prohlásil Miller. "Prioritou je doprava plynu plynovodem na Evropský trh," sdělil, "a to je rozporu s jeho zkapalňováním."
To je obrat o 180 stupňů. Ještě nedávno totiž Gazprom prohlašoval, že na Štokmanu bude těžit ve spolupráci se zahraničními firmami, plyn bude poté zkapalňovat a vyvážet do USA.
Dokonce zřídil v Americe dceřinou společnost Gazprom Marketing and Trading USA a vyhlásil cíl - získat 10 procent amerického trhu. Bez zahraničních společností však nemůže Gazprom tohoto cíle dosáhnout. I když může získat téměř 20 miliard dolarů nutných investic, nebude mít potřebnou technologii ani zkušenosti se zkapalněným plynem. Bez zahraniční pomoci podle expertů nedokáže postavit zplyňovací terminály.
"Na mezinárodní energetické scéně existuje poměrně dost velká skepse, zda Gazprom má technologie a kapitál na to, aby se pustil do tak složitého a nákladného projektu na vlastní pěst," uvedl pro Wall Street Journal Andrew Somers, šéf americké obchodní komory v Rusku. I většina analytiků má k rozhodnutí Gazpromu výhrady. Podle nich nemá firma zkušenosti s dobýváním plynu na moři a ani technologii na chlazení plynu, který se tak zkapalňuje.
Také rozhodnutí neexportovat do USA je podle nich krátkozraké. "Pokud byste byli Gazprom, určitě byste chtěli mít široké spektrum možností, kam vyvážet. A rozhodně byste se chtěli do byznysu se zkapalněným plynem dostat," řekl šéf výzkumného oddělení pro Rusko v Deutsche Bank Stephen O'Sullivan.
Změnu strategie Gazpromu ale jiní odborníci hodnotí kladně. Například podle Jonathana Sterna, šéfa Oxford Institute for Energy Studies, bude mít takto celý projet Štokman mnohem větší ekonomický smysl. Gazprom může mnohem lépe prodávat plyn v Evropě než v Americe.

Opatrné reakce
"Jsme zklamáni, ale ne překvapeni," reagoval na Millerovo prohlášení mluvčí americké administrativy. Situaci nechtěly komentovat ani firmy, které už v září 2005 zařadil Gazprom do užšího výběru na partnera v projektu Štokman.
Americké firmy Chevron a ConocoPhilips oznámily, že dosud nedostaly žádné oficiální vyjádření od Gazpromu. Totéž oznámil norský Norsk Hydro, další norská společnost Statoil se odmítla vyjádřit. Nicméně norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere prohlásil, že ještě věří v účast norských společností na projektu.
O francouzském Totalu experti spekulují, že by se ještě mohl nějakým způsobem práce na Štokmanu zúčastnit. Zřejmě výměnou za podporu ruské účasti v evropském zbrojařském konsorciu EADS.
Je dost dobře možné, že Gazprom zřejmě bude potřebovat pomoc při dobývání plynu v hloubkách 320 - 340 metrů pod hladinou a jeho dopravě speciálním potrubím k břehům poloostrova Kola. Tam chce totiž nyní ruský kolos dopravovat plyn a odtud má proudit do plynovodu Nord Stream vedoucím po dně Baltského moře do Německa. Obejde tak Ukrajinu a pobaltské země, které přijdou o tranzitní poplatky. Německo by se prý mělo stát ruskou "energetickou základnou" v Evropě.
Zahraniční společnosti budou mít ale na Štokmanu podřízené postavení. Do toho se ostatně snaží v současnosti Kreml dotlačit všechny západní firmy.
Začalo to problémy na nalezišti Sachalin 2, kde bylo z údajných ekologických důvodů pozastaveno povolení na budování terminálu na těžbu plynu společnosti Royal Dutch/Shell. Ačkoliv firmě hrozí velké ztráty za nedodržení již nasmlouvaných dodávek. Ze stejného důvodu má na Sibiři problémy i rusko-britské konsorcium TNK-BP. A potíže s povoleními má i americká společnost Exxon na těžebním poli Sachalin 1. Úřady jí totiž odmítly povolit rozšíření těžby severně od původního pole a zdá se, že kvůli tomu nedosáhne plánované úrovně produkce.
Projekty samotného Gazpromu přitom na problémy s úřady nenarážejí. A podporují je i místní obyvatelé. Například plynovodu přes poloostrov Kola dává zelenou dokonce i organizace ochránců životního prostředí Bellona, která jinak proti těžařům bojuje.

Naleziště a distribuční trasy koncernu Gazprom