Visa míří na burzu. Chce expandovat

Visa míří na burzu. Chce expandovat

Největší světová firma v oblasti platebních karet Visa v polovině týdne oznámila, že hodlá vstoupit na burzu. Zřejmě v New Yorku.
Část vydělaných peněz chce použít podle agentury Reuters k další expanzi a zbytek bude záloha na případné výlohy v probíhajících soudních sporech, které se mohou vyšplhat na miliardy dolarů.
Visa se k tomuto kroku odhodlává poté, co na burzu před několika měsíci vstoupil i její největší konkurent - společnost MasterCard.
Té se kotace jejích akcií povedla. Upisovací cena její akcie byla v květnu stanovena na 39 dolarů, dnes se obchoduje za skoro dvojnásobek. Tržní kapitalizace firmy tak činí 5,5 miliardy dolarů.
Odborníci odhadují, že Visa by po vstupu na burzu mohla mít tržní kapitalizaci zhruba dvojnásobnou, někde okolo 9,5 miliardy dolarů. A možná i větší. Analytická společnost Lafferty si dokonce myslí, že by to mohlo být až 13,3 miliardy dolarů. Visa totiž v současné době ovládá zhruba 60,3 procenta globálního trhu s platebními kartami. MasterCard patří podle společnosti Nilson Report 26,9 procenta trhu. Třetí je společnost American Express s jedenácti procenty. Na zbývající hráče tak zůstanou necelá dvě procenta.
Než ale půjde Visa na burzu, potrvá to ještě několik měsíců. Podle odhadů samotné firmy zhruba rok až rok a půl.
Visa je totiž vlastněna více než 20 tisíci partnerských finančních institucí rozmístěných po celém světě. K vlastníkům s největším slovem a nejsilnějším vlivem patří třeba Banc of America, největší vydavatel Visa karet v USA, nebo společnosti JPMorgan Chase, U.S. Bancorp či banka Wachovia.
Tuto nezvyklou vlastnickou strukturu, která začala být v poslední době považována za málo výkonnou, bude nyní třeba nejprve rozmotat.

Velké změny

Společnost je nyní rozdělena do šesti geografických skupin, které operují pod zastřešující hlavičkou Visa International. Pět z těchto šesti skupin, s výjimkou Evropy, se sloučí pod novou hlavičku Visa Incorporated. A většinový podíl v ní bude prodán na burze.
Evropská skupina, která zároveň bude ve Visa Incorporated menšinovým akcionářem a i nadále ji budou vlastnit velké banky jako doposud, nebyla do restrukturalizace firmy zahrnuta z jednoho důvodu. A tím je skutečnost, že Evropská unie je v polovině cesty ve vytváření jednotného systému karetních plateb v rámci starého kontinentu.
Tento systém nazvaný Single Euro Payments Area (SEPA) by měl začít platit v roce 2008. A Evropská komice již dala najevo, že chce, aby tento systém vlastnila, spravovala a řídila firma z Evropy. A Visa má o celou záležitost enormní zájem.
Visa, ale i MasterCard nevydávají vlastní karty a ani nejsou v přímém kontaktu se spotřebiteli.
Pouze provozují sítě, na nichž jsou prováděny elektronické transakce a poskytují značku kartám, které si vydávají jednotlivé finanční instituce. Visa i MasterCard také stanovují výši poplatků, které si banky účtují prodejcům, kteří platby kartami akceptují.

Soudní hrozby

Právě kvůli těmto poplatkům nyní firmám Visa a MasterCard, ale také některým velkým bankám hrozí řada žalob.
Jednou z nich je například skupinová žaloba ze strany amerických zákazníků, kteří oba vydavatele karet obviňují z dohody o "vyšponování" cen za zpracovávání transakcí. A požadují miliardy dolarů na odškodném.
I z tohoto důvodu chce jít Visa na burzu. Přineslo by jí to peníze, které možná bude v případě prohry u soudu potřebovat.
Navíc existují i další žaloby. Například ze strany konkurenčních společností American Express nebo Discover Card, divize společnosti Morgan Stanley. Či jiné ze strany různých obchodníků a dokonce několika státních žalobců chránících zájmy spotřebitelů ve svých zemích.
V loňském roce byly karty vydané Visou, kterých je zhruba 1,4 miliardy, využity v platebních transakcích o celkové hodnotě čtyř biliónů dolarů.
Visa International a její americká větev Visa USA dosáhly v loňském roce tržeb ve výši 3,8 miliardy dolarů a čistého zisku přes 440 miliónů dolarů. Dohromady mají více než devět tisíc zaměstnanců.