Zákoník práce a odpovědnost zaměstnance

Zákoník práce a odpovědnost zaměstnance

Dochází v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce ke změně vymezení podmínek odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů?
V současnosti stále platná úprava zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce stanoví odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů v ust. § 178 v rámci tzv. odpovědnosti zaměstnance ve zvláštních případech, jako je např. schodek na svěřených hodnotách či zmiňovaná ztráta svěřených předmětů. Tento druh speciální odpovědnosti je založen na principu tzv. presumovaného zavinění, tj. situace, kdy se zavinění zaměstnance předpokládá (zaměstnanec tedy apriori odpovídá za škodu). Zaměstnanci je však zákonem dána možnost se odpovědnosti úplně nebo alespoň částečně zprostit, pokud prokáže, že ztráta dotčeného předmětu vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Důležité pro vznik této odpovědnosti jsou však dvě zásadní okolnosti. Prvou je povaha předmětu, který byl určitému zaměstnanci svěřen zaměstnavatelem, neboť se musí jednat pouze o předmět související s výkonem práce zaměstnance, tedy o různé nástroje (např. vrtačka, laptop apod.), ochranné osobní prostředky (např. brýle, rukavice) nebo o jiné podobné předměty. Druhým důležitým kritériem je skutečnost, že musí dojít ke svěření určitého předmětu na základě písemného potvrzení, ve kterém zaměstnanec potvrdí jeho převzetí. Pokud nedojde k potvrzení převzetí zaměstnancem, ten za jeho ztrátu neodpovídá. Potvrdí-li zaměstnanec převzetí určitého předmětu, odpovídá za ztrátu v plné výši, pokud se mu nepodaří prokázat, že škodu alespoň z části nezavinil. Někteří zaměstnanci tak řeší tyto situace vhodným pojištěním, kdy případnou škodu za ně uhradí pojišťovna. Výše uvedená odpovědnost za škodu není tedy na rozdíl od tzv. obecné odpovědnosti předem limitována žádnou částkou.

Co tedy přináší nový zákoník práce v této oblasti?
Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v podstatě principy odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů kopíruje (presumpce zavinění apod.), ale zároveň přináší diferenciaci založení této odpovědnosti v závislosti na ceně svěřeného předmětu. V porovnání s doposud platnou právní úpravou, přináší nová právní úprava prahovou hodnotu svěřeného předmětu ve výši 50 000 Kč, kdy odpovědnost zaměstnance za ztrátu předmětu nad tuto hodnotu musí být založena dohodou o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Smyslem této nové úpravy je možnost zaměstnance uvážit dopady odpovědnosti bez limitace výše náhrady škody, přičemž zaměstnanec mladší osmnácti let tuto dohodu uzavřít nemůže. Nová právní úprava tak rovněž akcentuje povinnost zaměstnavatele spolupůsobit při ochraně svěřeného předmětu, jinak může zaměstnanec dohodu jednostranně zrušit. Tato dohoda musí mít stejně jako potvrzení písemnou formu pod sankcí neplatnosti.
Lze tedy shrnout, že nový zákoník práce vychází v oblasti odpovědnosti zaměstnance za ztrátu na svěřených předmětech principiálně ze staré právní úpravy s tím, že přináší možnost založení odpovědnosti zaměstnance za ztrátu předmětu vyšší hodnoty pouze za předpokladu uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.