Jen větší integrace EU sjednotí energetickou politiku

Střední Evropa může ovlivnit energetickou politiku Evropské unie pouze tím, že se prohloubí integrace, domnívá se Zygmunt Berdychowski, ředitel polského Institutu východních studií. Ten příští týden pořádá spolu s Rádiem Svobodná Evropa v Praze Energetické fórum. O témata spojená s energetikou je podle Berdychowského v posledních letech čím dál větší zájem i na Ekonomickém fóru, který jeho institut pořádá už šestnáct let v polské Krynici.


HN: Téma energetické bezpečnosti výrazně zviditelnili návrhem "energetického NATO" bratři Kaczyńští, prezident a premiér Polska. Přinesli něco nového?
Energetická bezpečnost není jen záležitostí Polska, ale vidíme to téma diskutovat v Rusku, USA, Francii či Norsku nebo Německu. Někteří politici a další aktéři veřejného života poukazují na rozvoj svých zemí, někteří hovoří o tom, že je ohrožen přístup ke zdrojům, a jiní uvažují čistě instrumentálně a vidí to jakou skvělou příležitost, jak vydělat. Kritéria pohledu jsou různá, ale v posledních letech čím dál častěji debaty končí u záležitostí spojených s ropou a plynem.


HN: Jakou šanci mají středoevropské státy ovlivnit energetickou politiku EU?
Nejsem z těch, kteří by žili v iluzi, že středoevropské země budou mít nějaký širší vliv na politiku EU - ať už v energetice, či jiné oblasti. Buď bude proces evropské integrace postupovat dál a vliv všech členských zemí na společná rozhodnutí bude větší, anebo ten proces bude zbrzděn. Z největších zemí se pak vytvoří tvrdé jádro a ty budou rozhodovat.


HN: Je realistické čekat, že vlády v Praze, Bratislavě, Varšavě a Budapešti budou připravovat v otázce energetické bezpečnosti něco společného?
Mohou se objevovat iniciativy, jako byla ta polská z letošního jara (energetické NATO - pozn. red). Pokud má být proces evropské integrace selektivní a odehrávat se jen v jedné oblasti, tak iniciativa tohoto typu nebude úspěšná. Pokud ale podobná idea bude svázaná s širším procesem integrace, má šanci na úspěch. Společný postup v energetice bude možný jedině tehdy, bude-li společný mechanismus kontroly zásob, infrastruktury. Když se nebudeme rozhodovat společně jako v případě zemědělské politiky, tak naše návrhy partneři nebudou brát vážně.


HN: Nyní jsme v otázce zdrojů závislí na Rusku....
S tou závislostí je to ošidné. Za to jsou odpovědné vlády, které ale nemohou pořád předkládat deklarace a přitom bránit strategickým rozhodnutím s tím, že návrhy jsou příliš drahé - jako to bylo letos na jaře v případě Polska a návrhu na přístav pro dodávky plynu. Energetická bezpečnost všude na světě stojí hodně a my nejsme výjimkou.


HN: Co je možné v tomto ohledu čekat od soukromého sektoru?
Nevidím důvod, proč by velké energetické či ropné a plynové koncerny neměly spolufinancovat investice tohoto druhu. Stát musí přijmout takové institucionální, právní a další úpravy, které umožní přenesení části nákladů na účastníky trhu.
O Energetickém fóru více na www.forum-ekonomiczne.pl

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace