Bruselu se nelíbí "zlaté akcie"

Bruselu se nelíbí "zlaté akcie"

Evropská unie chce očividně zmenšit vliv německé vlády na případné převzetí energetického koncernu E.ON. Jak včera potvrdil Oliver Drewes, mluvčí příslušného komisaře Charlieho McCreevyho, chce se komise tímto případem zabývat.
Dosud má německá vláda díky ministerské výjimce z roku 2002 právo zasahovat do případného převzetí koncernu, respektive "prověřit, zda by kupec nemohl ovlivnit energeticko-politické zájmy spolkové republiky". Toto zvláštní právo, které bývá mnohými označováno také za "zlatou akcii", má až do roku 2012. Kabinet tuto možnost považuje za velmi důležitou, jelikož je dceřiná společnost E.ON, Ruhrgas, největší dodavatel zemního plynu v zemi. Její podíl na trhu činí 60 procent.
Právě při převzetí Ruhrgasu v roce 2003 přitom tato zvláštní úprava vznikla. Komise proto již německé vládě zaslala dopis, v něm žádá o specifikování podmínek, za nichž se prodej Ruhrgasu uskutečnil. Úřad má totiž podezření, že dohoda zahrnuje určitá zvláštní práva, neslučitelná s fungováním jednotného trhu. "Komise rozhodne, zda dohoda porušuje pravidla EU poté, co dostane z Německa odpověď," dodal mluvčí.
Podle německé vlády ale stát žádnou "zlatou akcii" ve společnosti nevlastní. To zástupci kabinetu zdůraznili již letos na jaře, kdy se o tomto právu začalo diskutovat v rámci snahy E.ON o převzetí španělského konkurenta Endesa.
Vláda tak dle svých vlastních slov nemůže prodej E.ON vetovat a nevlastí žádná rozsáhlá kontrolní práva, jak tomu v souvislosti s takovými akciemi bývá.
Evropské komisi jsou ale právě tyto "zlaté akcie", kterou má Německo například v případě automobilky Volkswagen, trnem v oku. Dle jejího názoru totiž brání volnému pohybu kapitálu. Pokud se německé vládě nepodaří kritice odolat, pak by na ni komise mohla uvalit i řízení kvůli porušení dohody. Vrcholem by mohla být žaloba i Evropského soudního dvora. Nedávno například soud zrušil takzvané zlaté akcie, které měla nizozemská vláda v telekomunikační společnosti KPN a poštovním koncernu TNT. Stejně tak by podle McCreevyho měla justice rozhodnout i v případě Volkswagenu. Zde dosud platí, že žádný z podílníků nesmí mít více než pětinu všech hlasovacích práv, což znemožňuje přehlasovat podíl spolkové země Dolní Sasko, která drží 21 procent akcií. Vláda a spolková země navíc mají každá dvě místa v dozorčí radě. To německému státu umožňuje zablokovat případné převzetí koncernu.