Firmy chtějí zmrazit minimální platy

Lidem ve znojemském Elektrokovu rostou platy jen pomalu. Berou průměrně čtrnáct tisíc, o pět tisíc korun méně, než je průměr v republice. Šéf společnosti Jiří Durák by rád přidal alespoň nejlepším pracovníkům, brzdí jej však stát.
"Brzdou je růst minimální mzdy. Úměrně tomu musí růst i ostatní platy a pak nezbývá na lepší ocenění těch lidí, kteří firmu skutečně táhnou," říká Durák.
Stejný problém tíží více než polovinu podnikatelů v zemi. Vyplývá to z výsledků reprezentativního průzkumu Hospodářské komory, který HN exkluzivně získaly.
V průzkumu na téma minimální mzdy odpovídalo tisíc podnikatelů. Čtyři pětiny z nich jsou přesvědčeny, že nepřiměřený růst minimálního platu firmy nevratně poškozuje, extrémně zvyšuje jejich náklady, podílí se na růstu nezaměstnanosti v zemi a snižuje konkurenční schopnost podniků.
Letos se nejnižší plat v zemi zvýšil dvakrát - v lednu na 7570 korun a v červenci na 7955 korun. Za rok tedy o téměř 11 procent. Podle většiny podnikatelů však současnému vývoji ekonomiky odpovídá nejvýše čtyřprocentní vzestup. Proto chtějí pro příští rok zmrazit nejnižší platy na současné úrovni.
"Letošní růst byl nešťastný, v rozporu s ekonomickou realitou. Bylo by prozíravé minimální mzdu příští rok nezvyšovat, aby se srovnala s růstem produktivity," soudí prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podle návrhu mzdové skupiny tripartity by se měl nejnižší plat v lednu zvýšit na 8200 korun. Pokud by se mělo minimum zvýšit, pak jen tak, aby nedonutilo firmy rušit méně kvalifikovaná pracovní místa, míní ministr práce Petr Nečas: "To by ve finále zvýšilo nezaměstnanost lidí, kteří jen obtížně najdou novou práci."
Regina Sieberová, majitelka hotelu Sieber na pražských Vinohradech, zákonem nařízený růst minimální mzdy striktně odmítá.
"Soukromník si musí na mzdy vydělat, nemůže si vyprosit vyšší příděl z veřejných peněz jako úřad. Výše platů je věc trhu, ne zákonů," tvrdí Sieberová. S jejím názorem souhlasí i podnikatelé v průzkumu Hospodářské komory.
Každý desátý považuje minimální mzdu za "nutné zlo", pětina soudí, že by měla být zrušena, a další dvě pětiny ji považují za nepřiměřenou regulaci, zásah do soukromého sektoru.
Odboráři jsou oproti tomu přesvědčeni, že růst nejnižších platů je nedostatečný.
"Pokud má minimální mzda zůstat funkční, musí její reálná úroveň dosahovat čtyřiceti procent průměrného platu. Od ledna by se proto měla zvýšit nejméně o pět set korun," soudí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
"Funkcí minimální mzdy není zajišťovat blahobyt, ale odpovídající příjmy za nekvalifikovanou práci," připomíná Drábek. Úroveň nejnižšího platu by se proto měla lišit podle regionů. "Například v Praze jsou mzdy i životní náklady zcela jiné než třeba v Bruntále."
Řadu podnikatelů ale dohadování o minimálních mzdách nezajímá.
"Klidně by mohly být i vyšší, ale vlastně je to jedno. My bereme kolem osmi tisíc měsíčně, splácíme dluhy za vybavení firmy," tvrdí Zdeněk Nosek, jednatel firmy Texson z Prosečné na Trutnovsku.
Spolu se třemi společníky šije stany na párty a plachty na nákladní vozy. "Podstatné je, aby se snížily odvody z mezd, aby se snížily daně. Pak bych zaměstnal více lidí a stát by si tak stejně přišel na své," dodal Nosek.

Podnikatelé a minimální mzda