Ropné firmy v Bolívii kapitulovaly

Ropné firmy v Bolívii kapitulovaly

Bolivijský stát ovládl o víkendu těžbu ropy a zemního plynu v zemi. "Dobrovolnému" znárodnění části svých ropných polí se podrobilo deset zahraničních společností působících v zemi včetně francouzského Totalu či španělského Repsolu. Pokud by firmy odmítly přistoupit na dohody nabízené vládou, stát by jejich zařízení zabral silou a vypověděl je ze země. Těžbu teď bude kontrolovat státní podnik Yacimientos Petroliferos Fiscales Bolivianos (YPBF).
Bolivijský prezident Evo Morales poté prohlásil, že Bolívie už není "žebráckým státem" a cizí firmy označil za partnery, kteří "pomohou řešit problémy naší země". Zítra chce Morales oznámit detaily svého plánu na znárodnění dalších zdrojů surovin. Odborníci, včetně šéfa bolivijské průmyslové komory Eudarda Peinada, se ovšem obávají, že i když zahraniční firmy souhlasí s Moralesovými podmínkami v budoucnu mohou omezit své investice, což by vedlo k poklesu těžby ropy a plynu.

Vojáci proti investorům

Zahraniční společnosti dostaly podle zákona přijatého 1. května ultimátum: buď do 180 dnů podepíší se státem nové dohody o těžbě a založí společné podniky s bolivijským YPBF, v nichž bude mít státní firma 51 procent, nebo odejdou ze země. Zahraniční investoři proti tomu protestovali. Morales, aby ukázal rozhodnost, poté nechal ropná a plynová pole zahraničních společností obsadit vojáky a pohrozil cizím firmám, že je vyžene. Navíc zvýšil zahraničním společnostem daně. Ty se nyní pohybují mezi 50 až 82 procenty (vyšší sazba má být uvalena na velká a výnosná těžební zařízení), zatímco dosud platná sazba byla 20 až 50 procent (ke zvýšení na 50 procent došlo hned po nástupu Moralese do úřadu).
Zahraniční firmy nakonec včera večer těsně před vypršením vládního ultimáta nové smlouvy podepsaly. Přes protesty brazilské vlády nakonec dohodu podepsal i brazilský podnik Petrobras, který investoval do těžby bolivijského plynu více než miliardu dolarů a je největším investorem v zemi.

Přednost mají domácí

Jen díky novým smlouvám s Petrobrasem získá Bolívie dalších 120 miliónů dolarů ročně, prohlásil šéf YPBF. Zisk z dalších smluv nebyl dosud vyčíslen. Tyto prostředky chce vláda použít na svůj nový pětiletý program "vymýcení chudoby", který má stát téměř sedm miliard dolarů, a vytvořit každý rok 90 tisíc nových pracovních míst.
Vláda chce podpořit také bolivijský průmysl. Ten podle ministra plánování Carlose Villegase trpí kvůli předchozí "deregulaci a liberální ekonomické politice". Domácí podniky mají získat zakázky na plynofikaci domácností a rozsáhlé státní garance pro podnikání v těžbě nerostů, ocelářství a energetice. Nahradí tak prý chybějící zahraničí investice.
Peněz se nedostává už nyní. Státní YPBF nemá prostředky na nákup soukromých rafinérií, které může získat na základě znárodňovacího zákona a ani na další rozvoj těžby. Bolivijská centrální banka jí proto zřejmě bude muset půjčit 180 miliónů dolarů. Další miliardu by mohla obdržet od venezuelské státní společnosti PDVSA. Levicový venezuelský prezident Hugo Chávez totiž Moralese podporuje. PDVSA by také měla vyškolit pro YPBF tři sta expertů na petrochemii.