BP mohl zabránit neštěstí v Texasu


Vedení ropného kolosu BP vědělo o problémech s bezpečností ve své americké rafinérii v Texasu dávno předtím, než tam došlo v loňském březnu k ohromnému výbuchu, při kterém zahynulo 15 lidí a 180 dalších osob bylo zraněno. Vyplývá to z výsledků vyšetřování celého incidentu, který včera zveřejnili američtí odborníci z úřadu The Chemical Safety Board (CSB).
Druhý největší ropný koncern v Evropě BP si totiž již v roce 2003 vypracoval interní audit týkající se bezpečnosti jeho výrobních zařízení po celém světě. A tento audit již tehdy odhalil závažné nedostatky nejen v rafinérii v Texasu, kde došlo k výbuchu, ale také v dalších 34 továrnách.
"Vyšetřování CSB prokázalo, že nejvyšší management BP věděl o problémech s údržbou, obsluhou a nedostatečnými investicemi do infrastruktury dlouho před březnem 2005," potvrdila podle agentury Reuters nález komise šéfka CSB Carolyn Merrittová. "Bezpečnost nezajišťující a zastaralá zařízení byla ponechána v provozu a zároveň byly nadále tolerovány zásadní a neakceptovatelné nedostatky v prevenci," dodala.
"Společnost BP od roku 1998 do roku 2000 snížila své výdaje do údržby a infrastruktury v texaské rafinérii o 25 procent. Každá úspěšná firma sice musí kontrolovat své výdaje. Ale v zastarávající rafinérii, jako je ta v Texasu, je nezodpovědné snižovat rozpočet výdajů na bezpečnost a údržbu bez toho, aniž by byly řádně zanalyzovány rizika takovéhoto opatření," prohlásila navíc podle zpravodajství BBC News Merrittová
Podle zprávy CBS došlo v letech 1994 až 2004 k osmi případům úniku hořlavých par ze stejného zásobníku, který v březnu 2005 způsobil smrtící explozi. A BP porušila své vnitřní předpisy i tím, že od roku 1994 neprovedla testy tohoto kontejneru, jenž byl více než padesát let starý. V roce 2004 došlo v rafinérii v Texasu ke třem smrtelným nehodám. Zařízení však i přes tyto incidenty vykazovalo zlepšující se statistiky týkající se bezpečnosti práce.
Výsledkem zanedbávání těchto varovných signálů byla nejhorší průmyslová nehoda ve Spojených státech za poslední desetiletí.
K ní došlo ve třetí největší rafinérii na území USA v americkém Texasu 23. května 2005 v půl druhé odpoledne tamějšího času. V továrně BP se zpracovává okolo 433 tisíc barelů ropy denně, což jsou zhruba tři procenta objemu, který potřebuje Amerika, a asi třetina produkce BP v cizině. Příčinou neštěstí bylo přeplnění takzvané izomerizační jednotky, v níž se vyráběl benzín. Chyby udělala obsluha, selhal tedy lidský faktor. Zároveň ale selhala také čidla, která měla hlídat, aby k přeplnění nedošlo. Nefungovaly ani varovné sirény, jež měly přeplnění ohlásit. K tomu nakonec došlo a lehké uhlovodíky se začaly koncentrovat u země v části výrobního areálu. Pak stačila malá jiskra (dodnes se neví z čeho), a katastrofa byla na světě.
Společnost BP přijala svůj podíl viny a zaplatila pokutu ve výši několika desítek miliónů dolarů. Zároveň vyplatila obětem celkem 1,6 miliardy dolarů. A většinu civilních žalob ze strany pozůstalých po obětech nehody již vyřešila. Její zástupci však stále tvrdí, že se katastrofě nedalo předejít, protože předchozí nehody byly odlišného druhu a rozhodlo lidské selhání.
Katastrofa z března 2005 je sice jednou z největších z poslední doby, historicky však došlo k ještě horším. Na území USA byl patrně nejhorší průmyslovou nehodou výbuch lodi, plně naložené dusíkatými hnojivy, určenými pro po válce se zotavující Evropu. K té došlo shodou okolností také v Texasu a to v roce 1947. Při výbuchu, který iniciovala odhozená cigareta, zahynulo skoro šest set lidí.
Ve světě patří k nejhorším katastrofám únik toxických látek z továrny Union Carbide v indickém Bhópálu, při němž v roce 1984 zahynulo okolo 15 tisíc lidí. Při výbuchu benzínu z navrtaného ropovodu v Nigérii v roce 1998 zahynulo 1200 lidí. V Evropě zase před dvěma lety výbuch plynovodu v Belgii zabil u Bruselu 23 osob. Podobně v roce 1989 v ruské Ufě explodoval plyn unikající z plynovodu a zahynulo při tom 650 lidí.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace