Zákoník práce bude platit i s osmdesáti chybami

Nový zákoník práce začne platit od prvního ledna příštího roku. Podle odborářů posiluje práva zaměstnanců, podle zaměstnavatelů je plný chyb a je nutné jeho platnost odložit. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) si sice myslí totéž, ale pokus o odklad sporné normy už prakticky vzdal. Za odboráři totiž stojí sociální demokraté a komunisté. Odklad by musel odhlasovat parlament, ČSSD a KSČM však mají ve sněmovně sto hlasů, takže by novelu úspěšně vetovaly.
Zaměstnavatelé i experti ministerstva se shodují, že nový zákoník má až osmdesát problematických míst. Jen ty nejzávažnější chyby přitom podle zaměstnavatelů budou stát téměř sedm miliard korun. Tratit budou jak firmy, tak stát. Například výdaje veřejných rozpočtů se zvednou o čtyři miliardy korun. Ty budou potřebovat kraje a města, aby zajistily veřejnou dopravu, provoz nemocnic nebo ostrahu veřejných budov. Na zajištění dosavadních pohotovostních služeb ve zdravotnictví, dopravě a resortu zahraničních věcí bude muset státní rozpočet vydat další čtyři miliardy korun. Až dvě a půl miliardy korun bude nutné vydat na to, aby zdravotní péče zůstala tak dostupná jako dosud.
Všechny tyto sumy padají na vrub jediného ustanovení: podstatná část přesčasových hodin a také pohotovosti se nově bude muset započítat do řádné pracovní doby. To ohrožuje zdravotní péči, veřejnou dopravu, ale i činnost firem, které se zabývají ostrahou. Třeba nemocnice už naznačily, jak se mohou vypořádat s tím, že nová norma nezná pojem "pohotovost". Vybrat si mohou ze tří variant: zavedou na odděleních třísměnný provoz, nechají sloužícího lékaře pouze doma na telefonu nebo zákon jednoduše obejdou. Ani jedna z možností se ale lékařům nezamlouvá. "Jestliže nemocnice budou plnit podmínky nového zákoníku práce, budou jim v příštím roce chybět víc než dvě miliardy korun a zadluží se. Nyní se pohotovost započítává do pracovní doby jen tehdy, pokud v ní zaměstnanec pracoval. Když se bude počítat do pracovní doby automaticky, bude to pro nemocnice dražší. Pojišťovny ale peníze navíc nemají," konstatoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Nový zákoník práce se tak podle Julínka může stát překážkou dostupnosti a kvality zdravotní péče.
Prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák rovnou prohlásil, že dopravní firmy peníze na to, aby dostály zákoníku práce, prostě nemají.
Osmnáct největších dopravních firem v zemi by podle něj mělo přijmout více než patnáct set dalších řidičů.
Stovky nových řidičů podle něj ale na trhu práce nejsou. České dráhy by podle Hanáka potřebovaly dalších šest set strojvůdců a specialistů. Ty ale také nemají.
Za další sporná místa v zákoníku označil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl například vznik pracovního poměru jmenováním, zkušební doby, převedení pracovníka na jinou práci, poskytování náhrady mzdy, různých příplatků a doplatků ke mzdě, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. A také odstupné či náhrady škody na zdraví.
Odbory včera odmítly odložit účinnost normy na 1. duben 2007, během něhož by se v ní odstranily největší chyby.