Prodávat plyn znamená umět riskovat

Prodávat plyn znamená umět riskovat

Aubrey McClendon pracuje v podnicích těžících a prodávajících zemní plyn už čtvrt století, a proto velmi dobře ví, že kdo chce v tomto neklidném odvětví uspět, musí umět riskovat. Jinak by jen stěží reagoval na nevyhnutelné cykly poptávky a nabídky.
Jako šéf Chesapeake Energy, jednoho z největších amerických plynárenských podniků, usiluje o vyloučení faktorů nejistoty v tomto nevyzpytatelném oboru, kde se střídají vzestupy a pády. Používá přitom kombinaci analýz, načasování jednotlivých transakcí i finančního zajištění.

Vyhnout se rozmarům trhu

Strategie podniku Chesapeake klade otázky, které zajímají všechny firmy, jež pracují v bouřlivých odvětvích. Co je lepší? Podrobit se rozmarům trhu, nebo zvolit stabilnější cestu, která se sice vyhýbá nížinám, ale nevede ani k nejvyšším vrcholkům?
Zemní plyn dnes na energetickém trhu připomíná nejnezkrotnějšího koně na rodeu. Letos na to doplatily dva investiční fondy - jejich "hvězdný" obchodník se zemním plynem Brian Hunter skončil se ztrátou osmi miliard dolarů.
Rizikovým operacím se však nevyhnul ani podnik Chesapeake, když investoval obrovské sumy na prospekci a těžbu metanových molekul, aniž byl schopen odhadnout, jak se tyto náklady promítnou do prodejní ceny. Pokud na tento projekt vynaloží příliš mnoho, přijde o košili. Investuje-li nedostatečně, peníze zůstanou ležet na ulici.
Odpovědí na tento problém je podle McClendona "zmírnění rizika, jak se jen dá". Jeho přístup kolegové v branži často považují za neortodoxní. Snížit riziko pro Chesapeake znamená uzavírat na prodej plynu hlavně termínové kontrakty s pevnou cenou nebo případně s určitým cenovým rozpětím. A s těmito kontrakty i obchodovat. To pomáhá podniku krátkodobě zaručovat tržby.
Sází rovněž na to, že dohodnuté ceny budou po uplynutí termínu kontraktu vyšší, než kdyby plyn nabízel na otevřeném trhu. V posledním období se podniku tento přístup vyplatil, za letošních devět měsíců prodal plyn za 2,53 miliardy dolarů. Z toho připadalo 833 miliónů dolarů na prodej či nákup termínových kontraktů, při nichž byla cena stanovena pro odbyt k určitému budoucímu datu bez ohledu na to, jaké budou v té době aktuální ceny na volném trhu.

Úspěšná strategie

Když letos v říjnu ceny zemního plynu klesly, Chesapeake těžil z rozdílu mezi aktuální cenou a cenou v termínových kontraktech. V listopadu šly ceny naopak nahoru a podnik může snížit riziko případné ztráty prodejem termínových smluv. Tuto strategii začal používat od roku 1999 a díky ní se stal jedním z největších amerických výrobců zemního plánu.
Před sedmi roky vykázal zisk 33,3 miliónu dolarů, za letošních devět měsíců činil tento ukazatel 1,53 miliardy dolarů. Za posledních pět let se cena jeho akcií zečtyřnásobila.
McClendon tvrdí, že nákup či prodej termínových kontraktů mu zajišťuje relativně předvídatelné zisky, což umožňuje provádět akvizice a udržovat program nových vrtů bez ohledu na pohyb trhu.
Největší světová energetická společnost Exxon Mobile tyto finanční nástroje nevyužívá, její manažeři tvrdí, že jejich hlavní kvalifikací "je získávat nové zdroje ropy a zemního plynu - a pokud jde o ceny, nejsme žádní jasnovidci".
Chesapeake má více vrtných věží na nových nalezištích zemního plynu než kterákoliv jiná společnost v Severní Americe. Za poslední čtyři roky uskutečnil podnik přes 50 akvizic a vydal na převzetí menších výrobců přes 10 miliard dolarů.
V říjnu ohlásil nákup firmy Dale Resources za přibližně 200 miliónů dolarů. Bude to letos už devátá akvizice.

Místo surfování cunami

Ne vždy se podniku Chesapeake dařilo, zejména v devadesátých letech měl své problémy. Jak k propadu v roce 1999 připomíná nynější šéf Aubrey McClendon, "připadalo nám, že sedíme u oceánu a snažíme se využít malých vln k odpolednímu surfování - a najednou přišlo cunami. Šlo o to, surfovat, nebo zemřít. Takže jsme chvíli surfovali, než nás mocná vlna smetla na břeh. Podívali jsme se na sebe a zjistili, že jsme živí".
Z tohoto úderu se podnik brzy vzpamatoval. A nynější finanční stabilita Chesapeake umožňuje vést si agresívněji než jeho soupeři, zejména při získávání nových pozemků s obrovskými rezervami zemního plynu.
McClendon pracuje i na ještě větším rozvoji svého podniku v nejbližší budoucnosti. V posledních dvou letech například koupil velký zchátralý ranč severně od Oklahoma City, kde má Chesapeake své ústředí.
Buduje tam bytové komplexy i obchodní a pohostinskou síť. A vzniká obrovský atraktivní areál, do něhož se podnik snaží odlákat prvotřídní talenty od největších energetických společností v texaském Houstonu, které by pracovaly pro Chesapeake.
Audrey McClendon své firmě věří, o čemž svědčí i to, že nepřetržitě nakupuje její akcie. Většina manažerů v energetické branži je naopak prodává. Dnes šéf a jeho rodina vlastní asi 6,7 procenta akcií, které přesahují hodnotu jedné miliardy dolarů.