Co brání čerpat peníze z Evropské unie


Česko má šanci získat v období 2007 - 2013 ze strukturálních fondů Evropské unie až 750 miliard korun. Skutečnou částku však mohou nepříznivě ovlivnit potíže při čerpání těchto peněz - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto navrhlo několik úprav, které by měly přispět ke zjednodušení celého procesu.
"V posledních měsících se nám podařilo značně stáhnout zpoždění v čerpání peněz z fondů EU, a s největší pravděpodobností se nám tak podaří využít všech peněz vyčleněných na období 2004 - 2006. Je však zřejmé, že mechanismus čerpání těchto peněz je příliš složitý," řekl ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič.
"Nyní tento mechanismus využíváme na maximum, ale několikanásobně vyšší objem finančních prostředků, které máme možnost získat v příštím období, už dost dobře nezvládne," dodal.
K 1. listopadu 2006 vyčerpala Česká republika ze strukturálních fondů EU 11,7 miliardy korun z celkových 44,9 miliardy, které má ČR k dispozici na období 2004 - 2006, a musí je tedy utratit do konce roku 2008.

Stanovení pravidel

"Poté, co jsme dokončili obsah operačních programů, tzn. definovali konkrétní oblasti, na které evropské peníze půjdou, přichází na řadu stanovení pravidel, za kterých budou tyto peníze čerpány," vysvětluje Petr Gandalovič.
Za hlavní překážku rychlejšího čerpání peněz z evropských fondů je nyní možno označit zpětné financování realizovaných projektů. "Současný způsob financování, kdy byly žadatelům vypláceny evropské peníze až zpětně po dokončení projektu, mnohé žadatele odradil nebo jim značně zkomplikoval realizaci projektu, protože si museli půjčovat. Tomu chceme v novém období předejít, a proto navrhujeme nastavit průběžný systém financování, kdy budou žadateli průběžně propláceny jednotlivé etapy projektu," říká ministr Gandalovič.
Čerpání evropských peněz ztěžuje také to, že momentálně neexistuje jednotná metodika a závazná stanoviska zprostředkujících subjektů a finančních úřadů, které kontrolují přidělování dotací. Jedná se zejména o interpretaci toho, které výdaje lze považovat za uznatelné a které ne.
"Stává se, že se názor finančních úřadů na uznatelnost vynaložených výdajů liší od názoru řídících orgánů," říká Gandalovič a dodává: "Spolupracujeme s ostatními řídícími orgány na přípravě manuálu způsobilých výdajů, který bude předložen vládě ČR nejpozději v průběhu prosince 2006. Po jeho schválení se stane závazným pro přípravu navazujících metodických dokumentů."
Speciálním problémem pak je vztah mezi čerpáním z fondů na vědu a výzkum a daní z přidané hodnoty. Právě změnou přístupu k výkladu zákona o DPH tak, aby i vysoké školy a výzkumné instituce mohly uplatňovat odpočet na DPH, by bylo možné odstranit překážku čerpání finanční podpory. "Nový výklad zákona přináší revoluční změnu, protože těmto institucím umožní žádat o větší počet evropských projektů bez rizika neúměrného zatížení vlastních rozpočtů," uvedla Simona Weidnerová, ředitelka Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA).

Heslo: komunikace

V neposlední řadě je ve zpracované analýze z MMR kladen důraz na posílení komunikace s veřejností, potenciálními žadateli, ale i samotnými příjemci dotací.
Konkrétní návrhy se týkají například zavedení jednotných regionálních kontaktních míst, která by poskytovala informace o všech dotačních programech a měla pomoci s přípravou a realizací projektů těm skupinám žadatelů, které si nemohou dovolit platit drahé konzultační firmy. Tedy skupině, do níž patří obce, neziskové organizace nebo malé a střední podniky.
Zlepšit informovanost má i souhrnný katalog existujících národních a evropských dotačních programů vybavený kvalitním vyhledávačem či zřízení jednotné databáze certifikovaných poradců. Změnit se má také proces hodnocení projektových žádostí tak, aby bylo transparentní, co se v kterou chvíli s podanou žádostí děje.
"Žadatelům by měly být maximálně zpřístupněny informace, v jaké fázi se hodnocení jejich projektu nachází a jak dlouho která fáze potrvá. Také by mělo být veřejné, podle jakých kritérií a bodových škál se projekt hodnotí," uvedl Gandalovič navrhovaná opatření. Proto by měly být žadatelům poskytovány on-line informace o podaných projektech či například statistiky a informace o realizovaných projektech.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace