Potravináři se bouří proti byrokracii

Potravináři se bouří proti byrokracii

Potravinářským společnostem se nelíbí rostoucí spleť nejrůznějších předpisů, kterým se mají podřizovat. "Neustále bojujeme s byrokracií, bruselskou i naší," prohlásil na setkání s novináři prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.
Předpisy by se podle Potravinářské komory měly naopak zjednodušovat a ne komplikovat. Více práce i prostředků by bylo žádoucí věnovat vzdělávání spotřebitelů. Ministerstvo zemědělství se však hájí tím, že musí reagovat na předpisy Evropské unie.
"Určitě nemáme snahu jít nad rámec předpisů Evropské unie, ty jsme však povinni respektovat. Evropská legislativa je totiž neustále v pohybu, v důsledku toho i Česká republika musí na dané změny patřičně reagovat," uvedla k tomu mluvčí Ministerstva zemědělství Táňa Králová.
Existuje však celá řada příkladů, které jen dokládají rostoucí byrokracii.

Příklady byrokracie

Mezi příklady bující byrokracie v potravinářství, o kterých se Camplík zmínil, je povinné nutriční značení výrobků, které Evropská unie zvažuje. Negativně jsou vnímány také návrhy tvrdých opatření proti spotřebě alkoholu. Ty podle Potravinářské komory zatím spadly pod stůl.
Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud doplnil jako příklad návrh novely zákona o potravinách, který by prý nad standard Evropské unie omezil domácí jatka ve způsobech nákupu suroviny.
Zpracovatelům se nelíbí ani vyhláška upravující kvalitativní parametry vybraných masných výrobků, která byla přijata ještě před vstupem do EU.
Potravináři ji tehdy podporovali, po začlenění České republiky do unie se ale ukázalo, že podle ní nemohou být kontrolovány produkty z dovozu. Například salám Vysočina ze Slovenska tak už dané kvalitativní parametry splňovat nemusí. Za tohoto stavu norma podle zpracovatelů nemá smysl. Proto požadují její zrušení a převedení požadavků do kritérií pro udělování značky kvalitních domácích potravin Klasa.
Podle Ministerstva zemědělství ale proti případnému zrušení vyhlášky protestovala spotřebitelská sdružení a postavilo se proti němu také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní je připravena novela, kde jsou pouze drobné technické úpravy.
"Do budoucna je možné uvažovat o jiném řešení než ministerská vyhláška a jít cestou jako některé sousední země," uvedla Králová s tím, že například v Německu se uplatňují cechovní normy a na Slovensku mají potravinový kodex.
Zjednodušení legislativy v oblasti potravin by mělo být podle komory jednou z priorit českého předsednictví v EU.
"My preferujeme výchovu spotřebitelů před legislativními opatřeními, která se podle dosavadních zkušeností často zcela míjí účinkem," uvedl ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Předpisy mnohdy jen znevýhodňují ty, co je dodržují, dodal.

Výchova spotřebitelů

Potravináři se podle něj shodují na zájmu vychovávat a vzdělávat spotřebitele, kteří by prý měli být tak trochu zboží znalci. "Příkladem může být Německo, kde se spotřebitelé nenechají tolik šidit jako u nás," dodal Koberna. Problémem podle komory ale je zajistit na osvětu a vzdělávání spotřebitelů dostatek peněz.
Za žádoucí Potravinářská komora považuje také to, aby na každé potravině byl výrobce a země původu. Nynější předpisy umožňují uvádět třeba jen dovozce nebo toho, kdo výrobek přebalil.