Dát výpověď opět nebude snadné

Nový zákoník práce představuje revoluci v pojetí pracovního práva. HN přinášejí seriál, který odpovídá na otázku, co bude jeho zavedení znamenat pro zaměstnance, firmy i jejich zákazníky.

Dát stálému zaměstnanci výpověď v případě, že je lajdák, nebude od nového roku pro firmy o nic snazší než dosud. Ani nový zákoník práce totiž firmám neumožní, aby se lidí, kteří neplní pracovní povinnosti, jednoduše - bez několika předchozích písemných varování - zbavili.
Zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu na dobu neurčitou, vůbec mohou být v klidu. Nový zákoník nerozšiřuje ani důvody, pro které je možné dát výpověď. Pouze sjednocuje výpovědní lhůtu na dva měsíce.
Fakt, že se téměř nelze zbavit lidí, s jejichž výkonem nejsou spokojeni, rozčiluje zaměstnavatele už léta. "Celý zákoník práce je jen balast k zajištění pohodlných pelíšků pro lidi, kteří nemají v práci motivaci," říká například Tomáš Březina. Ten zaměstnává několik set lidí v největším tuzemském podniku na výrobu zámkové dlažby - Bestu Rybnice.
Zákoník dál popisuje možnosti ukončení pracovního poměru kvůli špatné práci jen velice obecně. V paragrafu o výpovědi kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům je konkrétní a jasné pouze jedno: zaměstnanec může výpověď dostat, pokud v předešlých dvanácti měsících byl na nedostatky ve své práci písemně upozorněn a vyzván, aby je odstranil v takzvané přiměřené době.
Někteří podnikatelé navíc vidí v nově formulovaných paragrafech o výpovědi novou hrozbu pro svůj byznys. Člověku, který odchází ze zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo kvůli pracovnímu úrazu, musí zaměstnavatel vyplatit dvanáct měsíčních platů. "Takové výhody zaměstnanců jsou největší příčinou ekonomického marasmu. Všichni to vidíme na příkladu Německa," soudí majitel tachovské truhlářské firmy Rudolf Tomšů.

Bič na nejslabší
Je tu ale i opačný pohled: zatímco stálé zaměstnance nové paragrafy důkladně chrání, lidem, kteří se o práci teprve ucházejí, mohou zkomplikovat život. Nový zákoník práce totiž umožňuje nabídnout zaměstnanci smlouvu, jež se řídí občanským zákoníkem. Od takové smlouvy však potom mohou zaměstnavatelé kdykoli odstoupit. A v podstatě tak zaměstnance vyhodit ze dne na den.
"Zaměstnavatel takovou možnost skutečně má, a tak si dovedu představit, že například v místech s vysokou nezaměstnaností může uchazeče o práci donutit, aby takovou smlouvu podepsal. Prostě to bude ber, nebo jdi," říká předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Tato možnost je podle něj dokonce ještě horší, než byl kritizovaný švarcsystém. Tedy stav, kdy podniky místo zaměstnanců nabíraly osoby se živnostenským listem, aby se vyhnuly placení sociálního pojištění a zároveň i povinnostem stanoveným zákoníkem práce.
Smlouvy podle občanského zákoníku se totiž - pokud od nich zaměstnavatel odstoupí - stanou neplatnými od samého začátku. To znamená, že lidé nakonec nemusí dostat ani plat za odpracovanou dobu.
Možnost uzavřít smlouvu ne podle paragrafů zákoníku práce, nýbrž podle občanského práva, sice pravicoví poslanci napadli u Ústavního soudu, řešení je ale zatím v nedohlednu.

Ochrana simulantů?
Nová pravidla má od nového roku zkušební doba. Vzájemné tříměsíční testování tak bude podle zaměstnavatelů jednostranně výhodné pro zaměstnance. Například: Pokud zaměstnanec onemocní, nesmí dostat výpověď. Naopak, zkušební lhůta se mu prodlužuje. Bude-li však po skončení nemoci chtít odejít, může. A totéž zopakovat v novém zaměstnání.

Novinky ve výpovědích