Ceny bulharských a rumunských nemovitostí letí nahoru

Pár desítek metrů od písečné pláže a kousek od centra města je ještě trávou a nízkými keři zarostlá planina. Ovšem v polovině roku se tady do země zakousnou rypadla a vyroste zde ubytovací komplex se sedmdesáti apartmány, bazény a hotelem. K investici do turisty teprve objevované lokality městečka Carevo s šesti tisíci obyvatel, dříve Mičurin, se rozhodla cestovní kancelář Alexandria. A důvod je zřejmý. Bulharské černomořské pobřeží i další lokality získávají vstupem země do Evropské unie na atraktivitě a ceny nemovitostí stoupají.
"Zájem o stavební parcely se během jednoho roku zdvojnásobil a jejich ceny stoupají," potvrzuje tento vývoj Svetla Batschvarova, bulharská ministryně lesního hospodářství a zemědělství. Průměrné ceny veškerých nemovitostí tak ve Varně dosáhly 713 eur za metr čtvereční, v Sofii 710 eur, v Burgasu 570 a v Plovdivu 470 eur. Na mnohem vyšší hodnotě jsou v některých turisticky přitažlivých lokalitách apartmány.
"Jestliže ceny apartmánů na černomořském pobřeží se dnes pohybují v rozmezí 800 až 1300 eur za metr čtvereční, během tří, pěti let by se mohly dostat na 1700 až 1800 eur," odhaduje vývoj Alexandr Pavlov, majitel CK Alexandria.
Podobně uvažují mnozí další investoři už i proto, že ceny nemovitostí jsou oproti průměru v Evropské unii nižší. Poptávka je tedy značná, což potvrzují i statistická čísla, podle nichž si jen předloni cizinci koupili na 55 tisíc nemovitostí.
"Zájem projevují zejména Britové, ale i obyvatelé některých dalších zemí Evropské unie. Tisíce Angličanů vlastní nemovitosti na pobřeží a v lyžařských střediscích, které sezónně navštěvují či je jenom výhodně pronajímají. Někteří cizinci se usídlili natrvalo v menších obcích," uvádí Juraj Melioris, vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Sofii.
Všude se skutečně nakupuje a staví, i když bulharští obchodníci s nemovitostmi hovoří o letošním roce jako o době spíše stabilního růstu cen, a nikoliv růstu skokovém, jako tomu bylo v roce 2004 a 2005. Přesto, kdo chce investovat, měl by si pospíšit.
"Pobřeží má omezenou kapacitu a doby, kdy se parcely a nemovitosti prodávaly levně, jsou pryč. Nyní se k nim obvykle dostanete z druhé či třetí ruky," upozorňuje Alexandr Pavlov, který v Bulharsku v cestovním ruchu podniká již šestnáct let. Jeho zkušenosti a vývoj na trhu nemovitostí ho nakonec přiměly k rozhodnutí vyzkoušet model investice, na němž by se spolupodíleli i čeští občané a naše firmy.
"Apartmány v Carevu chceme nabídnout k odkoupení exkluzivně na českém trhu, a to v relaci tisíc eur za metr čtvereční. Majitelé apartmánů je však mohou v době, kdy nejsou používány, poskytnout prostřednictvím CK Alexandria k pronájmu turistům. Taková investice se občanům i firmám může zhodnotit jak očekávaným růstem cen nemovitostí, tak i pronájmem. A nakonec, naše cestovní kancelář nabídne majitelům a dalším uživatelům zvýhodněné ceny letenek a příznivé hotelové služby a veškeré zázemí," vysvětluje svůj záměr Alexandr Pavlov, který by spolupráci s dalšími českými firmami na tomto projektu uvítal. Stejný model investic připravuje totiž i v Chorvatsku a v Řecku.
Nestaví se jen na černomořském pobřeží, kde ve známém Primorsku, vzdáleném od Careva patnáct kilometrů, přibude deset hotelů či na Slunečním pobřeží s novým hotelovým komplexem Majestic s exotickou zahradou. Za prvního půl roku loňského roku bylo například v Sofii otevřeno na padesát čerstvých hotelových zařízení.
Buduje se o překot a jen do turistické infrastruktury investoři předloni nalili 650 milionů eur. Proč také ne, turismus představuje v bulharské ekonomice 15,6 procenta a letos by příjmy z něho mohly překročit 2,8 miliardy eur.

Oblíbenost Bulharska jako turistické destinace je dána nejen jeho krásami a mořem, nýbrž i příznivými cenami. Faktem ale je, že dosud české firmy, které podnikaly v turistické branži, nemusely platit DPH z marže. Od prvního ledna se díky členství Bulharska v EU tato marže zavádí. "Některé cestovní kanceláře by kvůli tomu mohly zdražit zájezdy. Přesto je Bulharsko stále cenově přístupnější než například Chorvatsko nebo Itálie," podotýká Alexandr Pavlov.
I proto v Bulharsku Češi rádi podléhají "euforii nízkých cen" a utrácejí. A hlavně, stále více sem v posledních letech přijíždějí. Odhady počtu českých turistů se sice liší, ale ekonomická radová bulharského velvyslanectví v ČR Diliana Georgievová uvádí, že předloni navštívilo Bulharsko 126 tisíc Čechů, z nichž 116 tisíc cestovalo na dovolenou. Meziročně šlo o růst o 13,5 procenta. Vloni mohlo být Čechů v Bulharsku ještě více.

Podobný vývoj jako Bulharsko by s jistým opožděním mohlo následovat Rumunsko, a to i díky členství v EU. "Poté, co se mezi běžné dovolenkové cíle Čechů opět zařadilo Bulharsko, mohlo by se v nejbližších letech vrátit na výsluní i Rumunsko," tvrdí analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. Zájem potvrzují i některé české cestovní kanceláře.
Problém Rumunska spočívá ovšem v horší turistické infrastruktuře. Někteří experti přesto tvrdí, že pokud by investoři začali na pobřeží Černého moře s modernizací infrastruktury, mohlo by se Rumunsko stát do pěti let jednou z nejnavštěvovanějších destinací.