Banky podmiňují půjčky běžným účtem

Banky podmiňují půjčky běžným účtem

Představte si, že byste si šli koupit šunku a bez housky by vám ji neprodali. Podobně se chová většina českých bank vůči zájemcům o hypotéku a často i o další úvěry.
Když u nich klient nemá běžný účet, půjčku mu nedají. V praxi to znamená, že ten, kdo chce třeba výhodnější úvěr v jiné bance než ve "své", musí si kvůli tomu založit další běžný účet. A banky vydělávají na poplatcích za jeho vedení.
Povinnost založit si účet u banky kvůli čerpání úvěru kritizuje i Evropská komise. Obdobná praxe jako v Česku přetrvává i v dalších nových členských státech.
Banky to vysvětlují tím, že z běžného účtu získají přehled o příjmech a výdajích klientů, a tím mají větší jistotu, že se jim peníze vrátí.
"Přes běžný účet nám klient půjčku splácí a to nám umožňuje sledovat jeho chování a předvídat, jak se bude chovat v budoucnosti," říká Jan Rollo, ředitel pro dobré klienty v GE Money Bank, která bez běžného účtu žádnému klientovi peníze nepůjčí. Banka díky půjčkám získává sto tisíc nových zákazníků ročně a s tímto požadavkem u nich prý nenaráží.
Stejně jako GE Money postupuje i většina ostatních bank. Podmínku mít běžný účet k hypotéce nepožadují pouze v České spořitelně, Citibank a Hypoteční bance. "V Raiffeisenbank běžný účet sice při poskytnutí hypotéky vyžadujeme, ale od loňska ho klientům vedeme zadarmo," říká mluvčí Tomáš Kofroň.
U půjček na nákupy jsou už banky vůči klientům vstřícnější. Silně jim totiž konkurují splátkové firmy, které běžné účty nevyžadují. Zatímco ještě před několika lety nebylo možné na takovou půjčku v bance bez zřízení konta ani pomyslet, teď se dá snadno získat prostřednictvím kreditní karty, kterou dávají banky každému.
Banky slevily i u klasických spotřebitelských půjček - bez podmínky běžného konta je k mání u České spořitelny, Citibank, Raiffeisenbank, Poštovní spořitelny, Volksbank a banky Bawag.
Povinnost založit si další účet při čerpání úvěru kritizují spotřebitelské organizace, vadí i finančnímu arbitrovi Otakaru Schlossbergerovi. "Kritizoval jsem to už dříve a myslel si, že to hodně ustoupilo. Banky se tímto způsobem dostávají k dalším výdělkům," říká Schlossberger.
Zisky z poplatků běžných kont nejsou to jediné, s čím banky v souvislosti se založením účtu počítají. Doufají, že nového klienta "chytí" na další služby.
Nucený prodej dodatečných služeb začal před dvěma lety zkoumat i antimonopolní úřad v rámci sporu státu s bankami, který kvůli drahým poplatkům a chování bank ke klientům vyvolal exministr financí Bohuslav Sobotka. Debata ale loni vyšuměla do ztracena, mimo jiné i proto, že Sobotka ustoupil tlaku bank. "Nebyl jsem u toho, ale protože v této věci nejde o případ, kdy by šlo o zneužití dominantního postavení jedné banky, a ani nemáme signály, že by šlo o kartelovou dohodu, nespadá to zřejmě do naší kompetence. Ale přesto se na tento problém podívám," říká šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina.