Na čem lze v domácnostech nejvíc ušetřit

Odborníci tvrdí, že největší prostor pro úspory energií představuje bydlení. A na čem lze v domácnostech nejvíc ušetřit? Odpověď je jednoznačná: na platbách za teplo.
"V průměrné domácnosti se na spotřebě energie podílí teplo sedmdesáti procenty, výroba teplé užitkové vody asi dvaceti procenty a konečně svícení a používání elektrospotřebičů nebo plynových spotřebičů představuje asi desetinu veškeré spotřebované energie," vysvětluje energetický auditor Tomáš Zajíc.

Tepelné návyky Čechů? Spíš zlozvyky!
Češi si bohužel teprve zvykají na to, že se do jejich rodinných rozpočtů velmi výrazně promítá, jak s teplem hospodaří.
"Při dotovaných cenách se měření spotřeby tepla a teplé užitkové vody zcela opomíjelo, teprve v posledních letech se začínají měřiče těchto dodávek instalovat. A tak jsou naše návyky na tepelnou pohodu spíše zlozvykem, ovlivněným dřívější politikou levné energie," tvrdí Tomáš Zajíc, podle něhož se teplem plýtvá nejen v českých domácnostech, ale i ve veřejných budovách a na pracovištích. Snížit přitom teplotu v místnostech o jeden stupeň, znamená ušetřit až šest procent energie.
Tomáš Zajíc je přesvědčen, že zvyšující se cena tepla Čechy stejně dřív nebo později donutí zvykat si na chladnější prostředí v místnostech. A finanční efekt? Nastavíte-li si termostat kotle v rodinném domku ze čtyřiadvaceti na vcelku únosných dvacet stupňů, ušetříte na fakturách za teplo ročně několik tisíc korun.
Nejde ale jen o široce rozšířený zlozvyk přetápění místností. Spousta lidí používá jediný způsob regulace teploty v místnosti: Je vám horko? Tak prostě otevřete okno. "Když jsem si před časem zvala do bytu opraváře kvůli tomu, že nefungovaly ventily radiátorů a topení topilo pořád stejně, úřednice na bytovém družstvu kroutila hlavou, proč s takovou drobností vůbec otravuji," líčí svou rok starou zkušenost obyvatelka družstevního bytu na jednom z ostravských sídlišť, která nechce zveřejnit své jméno z obavy z potíží s bytovým družstvem.
Jenomže používání kvalitního regulačního systému přináší slušný efekt: montáž termostatických ventilů, které automaticky udržují v místnosti požadovanou teplotu, může podle zkušeností lidí z teplárenské branže znamenat až dvacetiprocentní úsporu.

Netopte pánubohu do oken, zateplete si dům
V tuzemských domech se ale vůbec nejvíc tepla ztrácí zbytečnými úniky do okolí. Na svědomí je mají nekvalitní okna a domovní dveře, špatně izolované obvodové stěny a stropy. Odborníci tvrdí, že zateplením budovy a výměnou oken a dveří lze ušetřit až čtyřicet procent nákladů na vytápění. Nejde sice o malé investice, ale peníze se mohou brzy vrátit.
Tomáš Zajíc připomíná konkrétní příklad ze své praxe: "Vím o projektu zateplení staršího panelového věžáku se šedesátkou bytů. Úpravy spočívaly v obložení obvodového pláště a ve výměně otvorových výplní, přišly zhruba na čtyři miliony korun," popisuje. Výsledek? Úspora až 1605 gigajoulů tepla ročně. Což při dnešních průměrných cenách za služby teplárenských firem představuje více než půlmilionovou úsporu ročně. "Investice se tak stavebníkům vrátí za osm let," upřesňuje Zajíc. Ne vždy se investované peníze vrátí tak rychle, obecně se ale zateplení většinou vyplácí. A netýká se to jen starších domů či sídlištních paneláků z dob vrcholícího socialismu, které jsou špatnými izolačními vlastnostmi proslulé.

Současná výstavba? Nízká cena často na úkor kvality
Tomáš Zajíc si nedělá v tomto směru iluze ani o současné bytové výstavbě: "Nemám o tom sice přesné podklady, investoři je nezveřejňují. Ale když vyjdu z používaných stavebních materiálů, je jasné, že se tepelně technické vlastnosti pohybují na spodní hranici současných požadavků," říká.
U novostaveb představují náklady na dokonalé zateplení objektu asi dvacet procent z celkové ceny budovy, provozní náklady se ale díky tomu mohou snížit až o čtyřicet procent. Potíž je v tom, že mnoho investorů o tepelných úsporách v budovaném objektu příliš nepřemýšlí a snaží se stavět především levně. Hlavně to platí pro komerčně budované objekty, zvyky alespoň u individuálních stavebníků se v poslední době - nepochybně v souvislosti s růstem cen energií - viditelně měnit začínají.
"Celá řada lidí se dnes o energetické úspory zajímá, je to vidět i na tom, že jsme loni poskytli přes tisíc porad a konzultací týkajících se právě úspor energií," říká Lubomír Klobušník, energetický poradce ze společnosti Energy Centre České Budějovice.

Vodné a stočné stojí v úsporách na druhém místě
Po úsporách tepla lze podle odborníků ušetřit další nemalé peníze na rozumném hospodaření s vodou.
"Vodné a stočné tvoří v rozpočtech domácností hned po vytápění druhou nejvyšší položku," upozorňuje Lubomír Klobušník. Podle Tomáše Zajíce lze vhodnou volbou spotřebičů, armatur, ale také technologií při praní a mytí nádobí ušetřit v domácnosti až polovinu spotřeby vody. "Vůbec nejdůležitější je v tomto směru ale změna životních návyků," zdůrazňuje energetický auditor.
Co to znamená? Jen rozbitým kapajícím kohoutkem můžete zbytečně přijít měsíčně o 200 litrů vody. Výměnou klasických kohoutků za pákovou baterii ušetříte třetinu až polovinu spotřebované vody. Nevěříte? Jenomže když si během dvouminutového čištění zubů necháte puštěný vodovodní kohoutek, přijdete zbytečně o deset litrů vody! Na páku stačí sáhnout.

V koupelně i v kuchyni berte rozum do hrsti
Pokračovat lze do nekonečna: při mytí nádobí pod tekoucí vodou spotřebuje čtyřčlenná rodina ročně skoro 4,5 tisíce litrů vody, myčka nádobí si vystačí s pouhou pětinou. Zaměníme-li každodenní koupel v plné vaně vody za sprchování sprchou s úspornou hlavicí, uspoříme až čtyřicet procent teplé vody. Úsporné dvoutlačítkové splachovače WC spotřebují na jedno spláchnutí tři až šest litrů vody, jednoduché staré splachovače potřebují obvykle deset litrů.
Samostatnou kapitolou pro domácí úsporný režim jsou elektrické spotřebiče. Řídíme-li se při výběru nových přístrojů do domácnosti důsledně údaji na energetických štítcích, kterými jsou dnes všechny pračky, ledničky či sporáky povinně vybaveny, a volíme-li důsledně ty s nejnižší spotřebou, zaplatíme sice při nákupu o něco víc, zato ale můžeme ušetřit až čtyřicet procent spotřeby elektřiny. A vzhledem k tomu, že velké spotřebiče mají několikaletou životnost, určitě nejde o zanedbatelnou položku.

Svítidla někdy zbytečně přitápějí
Klasické žárovky, které spotřebovávají zbytečně skoro devadesát procent energie nikoliv na svícení, ale na doprovodné teplo, jsou podle expertů dnes pro normální domácnost zbytečným luxusem. Je dobré vyměnit je buď za žárovky halogenové, nebo za úsporné kompaktní zářivky. Podle Společnosti SEVEn, která se specializuje na osvětu při hospodaření s energiemi, ušetří kompaktní zářivka oproti obyčejné žárovce 70 - 80 procent elektřiny. A vzhledem k tomu, že má tři- až pětkrát delší životnost, "vydělá" tak svému majiteli za dobu své existence i tři až čtyři tisíce korun.

Ušetřit se dá i na tom, čím topíte