Afghánský veterán, který udělal štěstí na burze

Afghánský veterán, který udělal štěstí na burze

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přinášíme vám další díl seriálu, který popisuje nejvýznamnější ruské miliardáře a jejich cestu k bohatství. Dnes o čestné výjimce mezi ruskými boháči - Nikolaji Cvetkovovi, který se ke svému majetku dostal převážně tvrdou prací.

Chlap, co umí vzít za práci a povahou stále tak trochu voják. Tak by se dal charakterizovat Nikolaj Cvetkov, majitel finanční společnosti UralSib a spoluvlastník největší ruské ropné firmy Lukoil. Bývalý plukovník Cvetkov, který bojoval v Afghánistánu, se dal na začátku devadesátých let do podnikání kvůli vlastní ženě. Podle listu Moskovskije novosti zřejmě nemohl unést, že v armádě nevydělává více než ona.

Teď už to neplatí. Cvetkov je se svým majetkem odhadovaným na devět miliard dolarů jedenáctým nejbohatším mužem v Rusku. A své ženě Galině teď dává takové dárky, jako například 75 procent akcií Lomonosovského porcelánového závodu.

Šťastné setkání

Nikolaj Cvetkov se vrhl po odchodu z armády na burzu. Nikoliv jako spekulant, ale jako obchodník s cizími cennými papíry. V nevelké firmě "Brokerinvest" potkal svého starého známého z armády, Leonida Feduna. Ten tehdy pracoval jako privatizační poradce pro ještě státní Lukoil a Cvetkova seznámil s manažery Lukoilu, včetně jeho současného šéfa miliardáře Vagita Alekperova. To bylo zásadní setkání.

Alekperovovi se pracovitý Cvetkov zalíbil a jmenoval ho investičním poradcem Lukoilu. Potom spolu založili investiční společnost NIKiol (potom přejmenovanou na UralSib podle jména banky, kterou Cvetkov koupil v ruské federální republice Baškírii) a začali přes ni skupovat privatizační kupony zaměstnanců Lukoilu i dalších ropných firem. Alekperov do společnosti vložil své kontakty. Cvetkov přidal svoji práci a první kapitál. Ten získal zastavením rodinného domu, který zdědila jeho žena po svých rodičích.

"Privatizace" se povedla, NIKoil se stal největším investičním fondem v Rusku. A za své služby Alekperovovi získal Cvetkov také nezanedbatelný podíl v Lukoilu (původně se zdálo, že má ve firmě většinu, pak se ale zjistilo, že hlavním akcionářem je ve skutečnost Alekperov). NIKoil, později UralSib, Cvetkov přeměnil v něco, čemu říká "bankovní supermarket". Jde vlastně o univerzální banku nabízející vše od investic přes vklady a pojištění až po spekulace s drahými kovy.

Vojáci v bance

Cvetkov záhy zjistil, že mu jeho vzdělání vojenského letce pro byznys zdaleka nestačí - vystudoval proto vysokou školu ekonomickou a dokonce získal doktorát z ekonomie. Styl jeho řízení ale zůstal stále strohý, stejně jako na vojně, tvrdí jeho podřízení. Navíc Cvetkov rád sází na staré známé - z armády, a zejména z Afghánistánu.

Cvetkov nyní investuje do nemovitostí v Moskvě, koupil akcie novorossijského přístavu, založil dopravní společnost a má firmu vyrábějící zmrzlinu. Velmi dobré styky udržuje také s Kremlem - prezident Vladimir Putin ho prý dokonce "pověřil" správou některých bank v Baškírii. Ty podle listu Moskovskije novosti převedl pod kontrolu centrální vlády tamní prezident - jako daň za to, že může opět vyhrát místní volby.