Chávez pokračuje ve znárodňování ropy



Venezuelský prezident Hugo Chávez zestátňuje, co může. Teď má v plánu pokročit ve znárodnění ropných firem patřících světovým kolosům, jako jsou BP, Exxon Mobil, Conoco Phillips, Total a Statoil.

Venezuelský parlament odsouhlasil Chávezovi zvláštní pravomoci, na jejichž základě může v podstatě sám vládnout a jak na běžícím pásu si vyhlašovat prezidentské znárodňovací dekrety. A Chávez toho využívá.

Poté, co nedávno prohlásil, že znárodní největší venezuelské společnosti v oblasti telekomunikací a výroby elektrické energie, v ropě je již mnohem dál.

Ropa lidu


Před několika měsíci pod pohrůžkou úplného znárodnění v podstatě násilím dotlačil velké zahraniční olejářské firmy k tomu, aby souhlasily, že v některých menších firmách (společných s venezuelským státem) dobrovolně sníží své podíly.

Teď Chávez v oblasti ropy ještě více přitvrzuje. Vydal dekret, podle nějž venezuelská vláda převezme akcie zahraničních partnerů, aby získala minimálně 60procentní podíl ve čtyřech velkých ropných zařízeních v oblasti Orinoka.

V těchto podnicích jsou zaangažovány společnosti jako britská BP, americké Chevron, ConocoPhillips, Exxon Mobil, norský Statoil a francouzský Total. Ty do zařízení, která zpracovávají surovou ropu podobnou asfaltu na 600 tisíc barelů syntetické ropy denně, investovaly necelých 20 miliard dolarů. Celková cena těchto zařízení je odhadována na 30 miliard dolarů.

Původně měl venezuelský stát prostřednictvím své státní firmy Petroleos de Venezuela získat kontrolní podíly od 1. května. Nyní však Chávez ve svém pravidelném rozhlasovém pořadu prohlásil, že zahraničním firmám dává ještě čtyři měsíce na "rozmyšlenou". Respektive na to, aby se s ním dohodly na termínech a podmínkách předání kontrolních podílů. Jinak budou z těchto firem muset úplně odejít.

Během přechodného období má firmy, kterých se znárodnění týká, vést speciální komise a poté další dva měsíce potrvá, než se celá záležitost převzetí uzavře i právně.

Chávez zatím neupřesnil, jak se budou podíly zahraničních vlastníků oceňovat, a ani to, zda se již s některým z nich dohodl na "odstupném".

"Privatizace venezuelské ropy je tak v podstatě u konce. Tohle byla poslední oblast, kde jsme museli obnovit své postavení. Ropa teď patří opravdu všem obyvatelům Venezuely," tvrdí Chávez.

Když venezuelský prezident přišel se svými dekrety o zestátňování ropných zařízení, panovaly z počátku obavy, zda venezuelský stát vůbec něco zaplatí. Nakonec se ale ukazuje, že Chávez slíbil za podíly zaplatit cenu, která se zdá být podle odborníků přijatelná. A to dokonce i těm, kteří musí prodávat. Přesto vzbuzují Chávezovy kroky obavy, protože výrazně "nahlodávají" důvěru zahraničních firem ohledně bezpečnosti investování ve Venezuele.

Stejně přijdou další


Na druhou stranu, vzhledem k velkému nerostnému bohatství Venezuely, a to nejen co se týče ropy, kde je Venezuela třetím největším exportérem této suroviny na světě, asi bude stále dost zájemců, kteří budou ochotni riskovat. Navzdory současnému vývoji v ropném sektoru tak olejářské firmy ze zemí, jako jsou Írán, Kuba, Čína, Bělorusko, Vietnam, Indie, Brazílie, Argentina, Rusko nebo Malajsie, podepisují nové kontrakty o spolupráci na průzkumu a těžbě v oblasti Orinoka.

Chávez si je však dobře vědom toho, že pro jeho zemi je přítomnost zahraničních ropných kolosů výhodná. Také proto, že tyto společnosti disponují potřebným know-how a umí těžit ropu i ve špatně přístupných místech. A tak Chávez i nyní zdůrazňuje, že chce, aby tyto firmy ve Venezuele zůstaly, i když jen jako minoritní akcionáři.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace