Dotace: Čeští farmáři se střetnou s unií

Farmáři se střetnou s unií

"Česko a Lotyšsko jsou jediné dva státy unie, které mají potíže se zaváděním nového systému," potvrdil včera HN Johan Reyniers z kabinetu agrární komisařky Mariann Fischer-Boelové.

Úředníci ministerstva zemědělství dnes začnou v Bruselu vysvětlovat, proč je potřeba změny odložit. Pokud se obě strany nedohodnou, může Evropská unie v krajním případě zkrátit Česku dotace. "Pevně však věříme, že k tomu nedojde. Naší snahou je obhájit dosavadní systém," říká mluvčí ministerstva Táňa Králová.

Komora: Nesmíme ustoupit

Agrární komora přitom jednoznačně trvá na tom, že Česko nesmí ustoupit. "Změna by nás poškodila. Pokud bude potřeba, vydáme se do Bruselu. Neříkám, že chceme přímo demonstrovat - ale upozorníme na naše oprávněné zájmy," říká prezident komory Jan Veleba.

O co se vede spor? O část dotací zvanou přímé platby, jež k podporám plynoucím z Bruselu doplácí svým rolníkům český stát. To bude letos přes sedm miliard korun.
I nakládání s českými penězi se přitom musí podřizovat bruselským pravidlům. A ta Česku nařizují: Od letoška musí dostávat přímé platby zemědělci jen plošně, podle počtu hektarů. Dosud totiž tyto dotace cíleně zvýhodňovaly některé obory - například pěstování chmele, lnu nebo chov skotu.

Cílem Bruselu je ozdravit evropské zemědělství větším důrazem na trh. Rolníci si mají sami rozhodovat, zda se jim vyplatí dělat spíš chmel nebo chovat krávy, nebo se zaměřit na něco jiného. Snaha oddělit dotace od konkrétní produkce je jedním ze základních kroků reformy zemědělské politiky unie.

"Česká situace je ale specifická. Máme sotva poloviční stáda krav než staré země unie. Skot je přitom nepostradatelný pro údržbu naší většinou kopcovité krajiny. Bez speciální podpory neudržíme ani současný stav," tvrdí viceprezident Agrární komory Pavel Novotný. Upozorňuje také, že nové členské země unie berou stále nižší přímé platby než původní patnáctka. Vyrovnají se až v roce 2013.

Ministerstvo věří v dohodu

Ministerští úředníci nechtějí spor s Bruselem vyhrocovat. "Konzultace začínají na naši žádost. Budeme při nich vycházet z příslušného nařízení komise, která nám dosavadní systém umožňuje zachovat. Komise teď vychází z dalších úprav dotačních pravidel. Ta ale přece nemohou mít větší váhu než původní směrnice z roku 2003," tvrdí náměstek ministra Stanislav Kozák.
V dohodu s Bruselem - to znamená v odložení změny aspoň o rok - věří i bývalá ministryně Milena Vicenová. Ta koncem loňského roku už v předtuše potíží navrhla, aby Česko o nových pravidlech uvažovalo. Sklidila však kritiku Agrární komory, ta její postup označila za "kopanec". "Nevěřili jsme tehdy Vicenové, že spor s Bruselem může být tak žhavý," připouští nyní Veleba.

Komora přesto i nyní doufá, že se podaří zavedení změn oddálit až do roku 2009. Stejný záměr ale mělo třeba i Lotyšsko. A teď tam kvůli dotacím propukl skandál, otřásající vládou. Lotyšské ministerstvo zemědělství o změnách vědělo, ale neřeklo o něm zemědělcům v naději, že se mu podaří dosáhnout odkladu. Komise to ale zamítla. Lotyšští farmáři protestují, počítali s trváním starého systému dotací.