Plyn a ropa: Evropská závislost na Rusku opět vzroste

Evropská závislost na Rusku opět vzroste

Evropská unie chce snížit závislost na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Alespoň o tom evropští představitelé často hovoří. Praxe je však jiná. Dokládají to dvě významné energetické dohody, které uzavřely - či brzy uzavřou - evropské země s Ruskem.

Maďarsko se dohodlo s ruským plynárenským gigantem Gazprom na prodloužení plynovodu Modrý potok, který nyní končí v Turecku. A ruský prezident Vladimir Putin tento týden podepíše v Aténách dohodu s řeckými a bulharskými partnery o vybudování ropovodu z bulharského Burgasu do řeckého přístavu Alexandropolis.

Prodloužení plynovodu Modrý potok přes Bulharsko a Rumunsko do Maďarska bude podle vlády v Budapešti stát pět miliard euro.

Maďarsko je přitom součástí projektu na vybudování evropského plynovodu Nabucco. Ten by měl vést také z Turecka, také přes Bulharsko a Rumunsko. Shodná je i cena. Hlavní rozdíl? Nepatřil by Gazpromu a hlavním dodavatelem by byl Ázerbájdžán.

Jedním z hlavních témat summitu Evropské unie minulý týden byla debata o tzv. "diverzifikaci energetických zdrojů". Politici i experti se shodují, že není dobré spoléhat na jednoho dodavatele.

V podtextu mnohých debat evropských politiků o energetice je obava, zda bude Rusko v budoucnu plnit svoje závazky. Polsku se dokonce podařilo dostat do závěrečného prohlášení posledního summitu EU pasáž vyzývající k "solidaritě mezi členskými státy". Varšava tím především chtěla zavázat západní Evropu k pomoci novým členům pro případ, kdyby Rusko přerušilo dodávky surovin.

Maďarská vláda však zřejmě podobné obavy nesdílí. Deník International Herald Tribune napsal, že Budapešť se po uzavření dohody s Gazpromem odštěpila od evropského bloku, který se pokouší dojít k dohodě o energetické politice.

Který plynovod existuje?

Budapešť považuje vybudování plynovodu společně s Gazpromem za realističtější projekt než evropský Nabucco. "Který z těchto dvou plynovodů existuje?" položil řečnickou otázku premiér Gyurcsány. "Nabucco je velký sen a starý plán," dodal k záměru vybudovat plynovod, který by přiváděl plyn z Kaspického moře do Evropy.

Maďarsko je na ruských dodávkách plynu závislé z více než 80 procent. Pravicová opoziční strana Fidesz obvinila Gyurcsánye, že prostřednictvím dohody s Gazpromem závislost země na Rusku ještě zvýší.

Premiér Gyurcsány ale i v nedávném rozhovoru pro HN uvedl, že jeho vláda musí sledovat dvě věci zároveň. "Musíme se starat o dlouhodobou strategii, musíme zvýšit diverzifikaci na straně dodavatelů. Musíme najít způsoby evropské spolupráce. A druhý důležitý bod je, že musíme zajistit topení příští zimu," řekl šéf maďarské vlády.

Budapešti údajně nijak nevadí ani fakt, že by za pár let mohly na maďarském území končit dva konkurenční plynovody. Naopak, podle maďarského ministerstva hospodářství se země chce stát hlavním distributorem ve střední Evropě. Více dodávek ruského zemního plynu by tuto ambici jen podpořilo.

Slova maďarského premiéra o tom, že Nabucco je zatím jen vzdáleným projektem, dokládá včerejší prohlášení ředitele bulharské státní plynárenské společnosti Bulgargaz AD Dimitara Gogova. Ten uvedl, že až v dubnu se bude konat výběrové řízení, ze kterého vzejde společnost, jež bude plynovod projektovat. Očekává se, že se zúčastní až šest mezinárodních firem.

Gogov také řekl, že "proběhla jednání se Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj" ohledně financování projektu.

Ruská ropa přes Balkán

V dohledné době však do zemí Evropské unie začne proudit nejen více ruského plynu, ale i ropy. Prezident Vladimir Putin se chystá v Aténách podepsat s řeckým premiérem Kostasem Karamanlisem a bulharským předsedou vlády Sergejem Staniševem dohodu o vybudování ropovodu mezi přístavy Burgas a Alexandropolis.

Přes 280 kilometrů dlouhý ropovod by měl stát 700 milionů eur a jeho plná kapacita by měla činit až 700 tisíc barelů ropy denně. Hotový by měl být v roce 2009. Hlavním důvodem jeho budování je snaha vyhnout se přeplněné Bosporské úžině.

Tankery budou převážet ropu z ruského města Novorossijsk do Burgasu. Bulhaři už se těší na poplatky za tranzit, které by měly dosáhnout téměř 35 milionů dolarů ročně.

Stejně jako Řecko však nebude moci Bulharsko využívat žádnou ropu pro vlastní účely. Distribuce ropy do dalších evropských zemí připadne Rusku. Stejně jako veškeré zisky.

"Jde o historickou dohodu, ze které budeme významně těžit všichni," uvedl řecký ministr rozvoje Dimitris Sioufas. Podle něj se vliv ropovodu ukáže brzy i na evropských energetických trzích.

Nově vybudovaný balkánský ropovod by měl konkurovat ropovodu z Baku v Ázerbájdžánu do tureckého Ceyhanu, který začal částečně fungovat v květnu loňského roku. Konsorcium firem v čele s britskou BP si od něho slibovalo zajištění zdrojů ropy, která by nepocházela ani z Ruska, ani z problematického Blízkého východu. Jeho vybudování přišlo na více než tři a půl miliardy dolarů.