Asie bojuje o plyn barmské junty

Barma, země s jedním z nejrepresivnějších režimů na světě, se stává dějištěm boje o nerostné suroviny. Indie, Čína, Thajsko a Jižní Korea soupeří o její zemní plyn.

Podle serveru Asia Times má Barma desáté největší naleziště plynu na světě. Asijské státy nyní soupeří o dodávky této suroviny z pobřežních nalezišť Shwe. Podle odhadů se zde nachází plyn v hodnotě 37 až 52 miliard dolarů.

Nezisková organizace Shwe Gas Movement tvrdí, že barmská junta by na vývozu tohoto plynu v nadcházejících dvaceti letech každý rok vydělala 580 až 824 milionů dolarů. Díky těmto prostředkům by podle ní mohla upevnit své mocenské postavení v zemi.

Zbraně pro juntu

V sektorech naleziště Shwe, odkud se plyn má vyvážet, vlastní 70 procent akcií jihokorejské společnosti, především Daewoo International, a zbývajících 30 procent patří dvěma indických firmám. Podle agentury UPI se ale zdá, že zakázku na export plynu vyhraje nejvýznamnější zahraniční spojenec barmské diktatury - Čína.

To by znamenalo nepříjemnou porážku pro Indii, která je na dovozu plynu stále více závislá a jež se proto od 90. letech snažila získávat v Barmě stále větší vliv, právě na úkor Číny. Indové zvažovali, že by z Barmy postavili plynovod do Kalkaty. Čína chce zase vybudovat potrubí do Kchun-mingu.

Barmským vládcům dodávala zbraně tradičně Čína, Shwe Gas Movement ale tvrdí, že prodejem zbraní si přízeň junty kupují i Indové a Jihokorejci. Barma je pak údajně používá k represím proti vlastnímu obyvatelstvu.

Sdružení Shwe Gas Movement proto včera uspořádalo protestní akce před indickými a jihokorejskými zastupitelstvími v patnácti zemích světa. Prodej plynu z nalezišť Shwe by podle něho byl největší zakázkou na vývoz plynu, jakou kde junta uzavřela, a také by se pro ni stal největším příjmem valut. Na 40 procent jejího rozpočtu jde přitom na armádu.

O tom, v jakém stavu jednání opravdu jsou, se toho ale příliš neví. Junta takové informace utajuje a zahraniční firmy v těchto obchodech také nestojí o publicitu.

Rána demokratizaci

"Nemyslím si, že ta dohoda je hotová. Jednání jsou stále na počátku," řekl však agentuře UPI o zakázce na vývoz plynu z nalezišť Shwe Ajith Murthy ze společnosti PFC Energy v Houstonu.

Výhodou Číňanů je ale to, že v porovnání s Indy jsou ochotni nabídnout vyšší ceny, výhodné úvěry a výstavbě plynovodu z Barmy do Indie brání sousední Bangladéš, přes který by vedl.

Týdeník The Economist tvrdí, že boj o barmský plyn pouze uškodí pokusu Západu přimět barmský režim k demokratickým reformám sankcemi. Kvůli možným zakázkám Indie zavírá oči před porušováním lidských práv v Barmě, a když zakázku na plyn z nalezišť Shwe vyhraje Čína, bude to znamenat, že v Radě bezpečnosti ji bude krýt ještě víc než dosud.

V podstatě zde nastala podobná situace jako v případě Súdánu. Tato Západem izolovaná země se také může spoléhat na obchod s asijskými zeměmi, včetně Číny a Indie, a Evropská unie a Spojené státy na něj nemají potřebnou páku.

Vybudování dalšího plynovodu ale v každém případě zvýší závislost junty na vývozu této suroviny. Již předloni jí vyvezla za 1,4 miliardy dolarů, což je asi třetina jejího celkového vývozu. Na druhém místě je dřevo. Na něm Barma vydělá ročně půl miliardy dolarů.

Shwe Gas Movement také kritizuje dopad výstavby nových plynovodů na obyčejné obyvatele, jako je tomu u podobného projektu, který již vede plyn do Thajska.

Hrozba nucených prací

Podle organizace tehdy zabírala junta vesničanům svévolně půdu v pásmu širokém 24 kilometrů po obou stranách potrubí, a ti za to nedostali žádné odškodnění. Navíc museli vojákům poskytovat jídlo a často byli nasazováni k nuceným pracím, především při budování cest okolo plynovodu.

Podle Shwe Gas Movement navíc z vývozu plynu obyčejní lidé nebudou nic mít. Třeba ve městě Sittwe, odkud má plynovod vést a jež má 160 tisíc obyvatel, funguje elektřina jen tři hodiny týdně, díky šesti naftovým generátorům.