Varšavská burza chce kralovat střední Evropě

Před zářící budovou burzy ve Varšavě postávají hloučky lidí. Sluneční paprsky se odrážejí od průzračných skleněných tabulí. Nová budova, kam se burza přestěhovala z bývalého sídla Komunistické strany Polska, jež stojí pouze pár metrů opodál, jako by se stala symbolem nové éry pro burzu ve Varšavě. Éry, ve které by se z ní podle managementu mělo stát nejdůležitější finanční centrum celé střední a východní Evropy.

"Všechno je tu ze skla. Je to symbol. Na burze má být všechno transparentní, průhledné, aby trh fungoval, nemohou existovat žádné tajnosti," říká Monika Matlaková z oddělení Public relations. Z hlavní haly je tak vidět přímo do počítačového centra, kde jeden velký přístroj obstarává všechny burzovní obchody.

Na druhé straně zase skrz skleněnou stěnu bliká velká tabule na obchodovacím parketu, kde neustále běží jména téměř 300 společností, jejichž akcie lze ve Varšavě koupit. A burze se v novém kabátě daří. Jenom loni přilákala akcie 38 nových společností. To je o 29 víc než v konkurenční Vídni. Letos chtějí Poláci přivábit další.

"Tento rok čekáme historický úspěch v počtu nových firem, mohla by jich být dokonce i stovka," říká prezident burzy Ludwik Sobolewski.

Hodnota firem podle tržní kapitalizace přesahuje 132 miliard eur (jenom letos se tato suma zvětšila o 17 procent) a činí tak z Varšavy po Vídni druhou největší burzu v regionu. Není tedy divu, že Sobolewski nedávno přišel s plánem udělat z Varšavy největší finanční centrum střední a východní Evropy.

Expanze do ciziny

"Jedna cesta, jak toho dosáhnout, je dostat do Varšavy nejen domácí, ale i zahraniční firmy. Chceme se zaměřit především na malé a střední společnosti, které by se na velkých trzích, jako je Londýn, ztratily. Druhá věc je spolupráce s ostatními trhy v regionu," vysvětluje Sobolewski novinářům uprostřed obchodovacího parketu, který byl postaven čistě pro reprezentační účely.

Obchodníky s cennými papíry, kteří by zběsile mávali rukama a pokřikovali na sebe nákupní a prodejní objednávky, tu nenajdete. Ti uskutečňují obchody přes počítače z vlastních firem. Místnost s velkým zvonem, jež ohlašuje vstup nových firem na burzu, pouze dotváří image firmy. "Hodně sázíme na prezentaci naší firmy, komunikaci s médii, investory, brokery. To je jedním z klíčů, jak přilákat investory i nové firmy do Varšavy," říká k tomu Marcin Przeszlowski z oddělení pro vztahy s médii.

Ale Polákům nejde jenom o domácí trh. Jejich cílem je i expanze za hranice. Ucházejí se o koupi podílu v lublaňské burze. A podle Sobolewského jsou velmi blízko dohody. "Obě strany teď zvažují nabídky, slovinská vláda dá oficiální prohlášení na začátku května," prohlásil Sobolewski. Kromě Lublaně se Poláci zajímají i o koupi čtyřicetiprocentního podílu v sofijské burze, kterou prodává bulharská vláda - o tu projevila zájem i burza v Praze. A co stojí za úspěchem? Podle Roberta Kwiatkowského, který má na burze na starosti obchodní strategii, pomohla především privatizace, která například na rozdíl od Česka proběhla přes kapitálový trh. "Bývalý ministr financí Leszek Balzerovic prosadil privatizaci státních firem přes burzu. Toto rozhodnutí z nás učinilo to, co jsme teď," říká Kwiatkowski.

Státní vliv je přítěží

V Polsku jsou navíc silné penzijní fondy, které se snaží prostředky svých klientů zhodnotit také přes burzu a vrhají tak na trh miliardy zlotých. V zahraničí přitom mohou investovat jenom pět procent svěřených prostředků a většinu peněz tak musí dát na domácí burzu. Ta se proto snaží přitáhnout zahraniční firmy, jako je třeba český ČEZ, který na ni přišel loni na podzim.

Nad burzou ve Varšavě se ale vznáší mráček. Zatím je z 98,8 procenta vlastněna státem. Podle listu Financial Times to byl hlavní důvod, proč byla v roce 2004 odmítnuta její nabídka na převzetí burzy v Litvě.

Polská vláda sice chystá privatizaci, možná ještě do konce tohoto roku, ale prodat chce jen 40 procent a ponechat si ve firmě většinu.