Evropa a USA zápasily o Wolfowitze

Původně šlo o plat milenky ředitele banky. Poté se z toho stal o spor mezi Evropou a Spojenými státy a o budoucnost jedné z nejstarších mezinárodních rozvojových institucí. To je případ ředitele Světové banky Paula Wolfowitze. O jeho setrvání ve funkci rozhodovala včera pozdě večer Rada výkonných ředitelů zastupující jednotlivé státy - akcionáře banky.

Wolfowitz se dostal do čela Světové banky (SB), instituce pomáhající rozvojovým zemím na základě dohody platící od druhé světové války. Podle ní Američané obsazují post šéfa SB, zatímco Evropané mají propachtováno vedení Mezinárodního měnového fondu. Wolfowitzovo jmenování vzbudilo vlnu nelibosti. Wolfowitz je znám svými konzervativními názory a rozhodl se - podle svých odpůrců příliš tvrdě - bojovat proti korupci uvnitř banky i ve třetím světě. Obklopil se poradci, kterým dal podle vysoce postavených manažerů v bance příliš mnoho pravomocí.

Plat milenky

Pak přišel udavačský anonymní e-mail. Podle něj zvýšil Wolfowitz neúměrně plat své milence. Vedení banky o tom všem vědělo, dokonce samo Wolfowitze k navýšení platu jeho přítelkyně vyzvalo - i když možná ne tak vysokému. Když ale anonym pohrozil zveřejněním celého případu, vedení banky začalo Wolfowitze vyšetřovat. Pak zvláštní komise prohlásila, že porušil pravidla instituce. Wolfowitz ale odmítl odstoupit.

Wolfowitzův odchod požadovali hlavně Evropané. Evropská unie oficiálně požádala o rychlé vyřešení kauzy, aby "byla zachována důvěryhodnost banky", tj. o Wolfowitzovu rychlou rezignaci. "ČR jakožto člen EU je v plném souladu se stanovisky ostatních členských zemí EU, a tedy je v podstatě pro odstoupení prezidenta Wolfowitze," řekl HN český zástupce ve SB Pavel Frelich. Z vyspělých zemí se za USA postavili jen Japonci.

Jde o vliv

Proč? Jde o vliv v bance. Většině zemí vadí Wolfowitzův styl řízení. Často totiž rozhodoval o pozastavení pomoci zkorumpovaným zemím bez předchozí konzultace s viceprezidenty a řediteli, kteří zastupují členské státy. Rozvojové země zase nejsou spokojeny se svým zastoupením v bance. Evropané navíc chtějí změnit princip, že šéfa instituce navrhuje vždy vláda USA. Dokonce se objevily názory, že pokud Wolfowitz odstoupí, mohl by na jeho místo přijít bývalý polský ministr financí Baltzerowicz.

Není to ale všechno. Ozývají se hlasy pochybující i o smyslu Světové banky. Část zemí - například Rusko či jihoamerické státy - které donedávna používala zvýhodněné úvěry od banky, je už nepotřebuje či si půjčuje na finančních trzích. A Evropská unie zvažuje, zda by nebylo lepší, kdyby svoji rozvojovou pomoc raději směřovala do svých vlastních institucí. Přitom některé projekty banky platí EU až ze 60 procent ze svých peněz.