Podle nedávno dokončené analýzy ministerstva vnitra, kterou mají HN k dispozici, požadují české úřady po podnikatelích celkem více než dva tisíce různých výkazů, hlášení či žádostí, jejichž zpracování přijde ročně na víc než 86 miliard korun.

"Je to tak velká suma, že stojí za to, s tím něco udělat. Kdyby se z toho ušetřila jen čtvrtina, znamenalo by to ročně dvacet miliard korun navíc na rozvoj ekonomiky," říká předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Světlo na konci tunelu?


Poprvé se problémem nadměrné byrokratické zátěže v podnikání zabývala tehdejší vláda už počátkem roku 2005. V květnu před třemi lety pak kabinet přijal Akční plán na snížení administrativní zátěže, který počítal s vypracováním podrobné analýzy tohoto problému. Analýzu však dokončilo až letos v únoru ministerstvo vnitra.

"Zařazení této analýzy na schůzi vlády se očekává v nejbližších týdnech," říká Hana Malá z tiskového odboru ministerstva. Teprve po projednání ve vládě se dají čekat konkrétní návrhy na změny zákonů, které by papírování omezily.

Podle ministerstva vnitra se na zátěži pro tuzemské podnikatele nejvíce podílejí resorty práce a sociálních věcí, zemědělství, zdravotnictví, financí, životního prostředí, průmyslu a konečně ministerstvo dopravy.

"Právě tam bude vhodné zaměřit vlastní proces snižování administrativní zátěže," podotýká Malá a připomíná zahraniční zkušenosti. "Podle nich přináší dvacetiprocentní snížení administrativní zátěže růst ekonomiky zhruba o jedno až jedno a půl procenta.

Z jednotlivých úřadů se zatím chopilo iniciativy jen ministerstvo průmyslu, které připravilo novelu zákona o živnostenském podnikání. Ta počítá hlavně s jednodušším zakládáním živností.

"Pro živnostníky jde o výrazné zjednodušení," říká ministr Martin Říman.

Právě drobné podnikatele přitom papírování tíží nejvíc. "Malé a střední podniky zaměstnávají 61 procent zaměstnanců a tvoří 35 procent domácího HDP. Přesto se potýká s nadměrnými regulačními zásahy, zvýhodňováním velkých korporací a mnohdy i s šikanou úřadů," zlobí se šéfka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Na přílišné papírování upozorňují i další. "Zakládáme společnost s ručením omezeným a největší problém je přitom právě zdolání obrovské hromady papírů," stěžuje si Linda Vavříková, spolumajitelka firmy Allegria a nositelka titulu Živnostník roku 2006.

Problém řeší i Brusel


S přebujelou byrokracií nezápolí jen čeští podnikatelé, ale celá Evropská unie. Podle Evropské komise představuje práce při vyplňování statistik, hlášení a žádostí kolem 3,5 procenta evropského HDP. Jen v Německu stojí podle průzkumu Deutsche Bank papírování 46 až 80 miliard eur ročně.

Kdyby se Evropě podařilo omezit zátěž alespoň o čtvrtinu, získala by evropská ekonomika ročně 150 miliard eur.

Na snížení úředních povinností tlačí i evropské sdružení podnikatelů UNICE. Někteří poslanci evropského parlamentu se ale bojí, že by pak klesla prestiž bruselských orgánů. A k závazkům na omezení papírování se nehlásí ani jednotlivé členské země.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace