Zuzana Bartošová: Filantropie zajišťuje také daňové výhody

Menší firmy se o filantropii zajímají mnohem více než v minulosti. "Nejvíce podporují volný čas, nebo amatérský sport. Pouštějí se ale také do sponzorování projektů v sociální oblasti," říká vedoucí firemní filantropie Zuzana Bartošová z Fóra Dárců. Tato organizace funguje v České republice už přes deset let. Sleduje a podporuje vývoj filantropie spíše u velkých firem. Pomáhá jim v právních záležitostech a s organizací. V současné době se kvůli nárůstu zájmu malých a středních firem o filantropii, zaměřuje také na ně.

HN: Staví se legislativa k firmám-filantropům příznivě?

Ano, mohou uplatnit daňové odpisy až ve výši pěti procent ze zisku. Za dary poskytnuté vysokým školám a veřejným výzkumným institucím si mohou firmy odečíst až deset procent. Bohužel současná legislativa neřeší vykazování hodnocení firemního dobrovolnictví a poskytování služeb zdarma. A zejména pro malé a střední firmy by bylo výhodné, kdyby se možnost odpisů dala rozložit na více let.

HN: Z jakých důvodů?

Usnadnilo by jim to zvažování, zda a jakou částkou veřejně prospěšné projekty podpořit. Stávající nastavení je trochu omezuje, protože na začátku roku je zejména pro ně těžké odhadnout, jaký budou mít zisk. Proto se v průběhu kalendářního roku v dárcovství malé a střední firmy omezují.

HN: Jak se vlastně k filantropii staví malé a střední firmy ve srovnání s velkými společnostmi?

Firemní filantropií se zabývají spíše velké firmy. V loňském roce například padesát z nich poskytlo na filantropické účely téměř jednu miliardu korun. Neznamená to však, že se malé a střední firmy ve filantropii neangažují. Výsledky posledního výzkumu firemního dárcovství ukazují, že až sedmdesát procent středních firem poskytuje dary ve výši dvou set tisíc korun ročně.

HN: Jaké oblasti podporují?

Především volný čas, amatérský sport, ale také zdravotní oblast. V současné době mezi malými a středními společnostmi narůstá zájem o takové projekty firemního dobrovolnictví, kdy místo peněz darují čas svých zaměstnanců.

HN: Zvyšuje se růst těchto dárcovských skupin v České republice?

Ano. Podle našich údajů se loni zvýšilo dárcovství firem, které se zapojují do žebříčku TOP firemní filantrop, o šestnáct procent. To znamená, že byly ochotny svou filantropii rozšířit. U firemního dobrovolnictví ale ve srovnání se západními zeměmi máme stále co dohánět. Třeba ve Velké Británii za poslední rok narostlo o více než sto procent.

HN: Existuje typ firem, který se zabývá filantropií nejvíce?

Určitě ano. Před třemi lety byl v Česku založen Klub firemních dárců Donator. Sdružuje významné firemní dárce jako například Českou spořitelnu, ČEZ, T-Mobile, Telefóniku O2, a třeba i Plzeňský Prazdroj. Nejenže sami potřebné oblasti podporují, ale přinášejí řadu inovací a nové příklady dárcovství.

HN: Co je cílem klubu?

Rozvíjet, kultivovat a šířit dárcovství také mezi ostatní firmy. Dalším příkladem jsou společnosti, které se zapojují do žebříčku TOP Firemní Filantrop. Jeho prostřednictvím sledujeme množství prostředků, které firmy do potřebných oblastí darují. Slouží také jako velmi cenný zdroj informací o firemní filantropii v Česku.

HN: Co firmy většinou vede k této činnosti?

Jejich motivace se liší. Může to být zájem propojit komerční činnost s filantropií s cílem podpořit dobrou věc. A zároveň zvýšit prodej svých výrobků nebo služeb a povědomí o nich.

HN: Co k filantropii společnosti formálně potřebují, jak se k ní lze dostat?

Z formálního hlediska se o žádný náročný proces nejedná. Stačí, když firma pro své dárcovské činnosti uzavře se svým partnerem, kterému chce být prospěšná, náležitou smlouvu. Mám na mysli tedy smlouvu o daru.

HN: A pak stačí si pouze vybrat oblast, do které chtějí investovat?

Ano. Přitom během rozhodování o tom, do čeho firma bude investovat, rozhoduje její motivace a důvěryhodnost projektu. Když se firma pro filantropii už rozhodne, je nutné, aby také zvážila oblast podpory a volbu partnera. A zamyslela se nad výší své podpory, formou a organizacemi, které chce podporovat. V tom se filantropie od komerčního fungování neliší. Efektivní podpora vyžaduje promyšlenou strategii a zapojení více odborníků z firmy.

HN: Jaký druh dobročinnosti se vyplatí dlouhodobě?

V dlouhodobé perspektivě podpora životního prostředí, zdraví a sociální oblast, vzdělávání, rozvoj lidských práv. V podstatě ale cokoli si firma vybere, vždy to bude investice, která se vrátí jak společnosti, tak firmě samotné. Tedy v případě, že se bude filantropii věnovat skutečně odpovědně.

HN: Promítne se filantropie nějakým způsobem ve firmě samotné?

Samozřejmě, a to především u projektů zapojujících zaměstnance. Firemní dobrovolnictví má navíc velmi pozitivní přínos v oblasti vztahu vedení k zaměstnancům i vzájemně mezi kolegy. Ze zahraničních výzkumů dokonce vyplývá, že zaměstnanci firem, které je podporují v jejich dobrovolnické činnosti, pracují pro svého zaměstnavatele raději. Jsou loajálnější a motivovanější.

HN: A promítne se filantropie firmy i do její vnější prestiže?

Určitě v dobrém zvuku značky, v dobré reputaci. Získá také dobré jméno u široké veřejnosti. Je to i konkurenční výhoda, ale především dobrý pocit. Může to znít jako fráze, ale zkušenosti i konkrétní výsledky ukazují, že investice do veřejně prospěšných projektů se opravdu vyplácí.