Čtyři roky usilovala česká státní firma Technoexport o podíl na obnově iráckých rafinerií. Letos se to konečně podařilo, a firma dokonce získala víc, než čekala.

Ještě loni Technoexport předpokládal, že by se mohl podílet na opravách zařízení za deset milionů dolarů. Letos v březnu podepsaný kontrakt však zní na 120 milionů dolarů.

"Naše společnost dodá iráckým rafineriím v Basře a Bagdádu dvě jednotky atmosférické destilace, každá o kapacitě 70 tisíc barelů ropy denně. Dodávka spolu s následnými službami má hodnotu zhruba 2,5 miliardy korun," prohlásil včera generální ředitel Technoexportu Miloslav Kožnar.

Na dodávce se bude podílet hlavně brněnská firma Prokop Engineering a řada dalších českých podniků, část armatur Technoexport nakoupí v zahraničí, protože v Česku se nevyrábějí. Dodávky budou zahájeny ve druhé polovině letošního roku a celá zakázka má být dokončena během dvou až tří let. Kontrakt ještě musí podepsat irácký prezident.

"České" rafinerie


O zakázku nemusel Technoexport bojovat s konkurencí. Získal ji proto, že zařízení rafinerií do Iráku již dodával. Po válce počátkem devadesátých let minulého století se ale Česko ocitlo na Saddámově "černé listině".

Firma nesměla do iráckých rafinerií dodávat náhradní díly, čeští technici nebyli do země pouštěni. Češi přitom dodali 60 procent všech iráckých rafinerií. Zařízení proto chátralo. Nyní dochází k jeho rekonstrukci a modernizaci.

Technoexport bude působit jako supervizor, většinu prací provedou iráčtí dělníci a technici. Z Česka do Iráku pojede jen asi deset specialistů. "I když budou placeni mnohem lépe než v Česku, odborníci se pro tuto práci těžko shánějí," postěžoval si ředitel Kožnar.

Rafinerie jsou chráněny trojitým plotem, střeží je armáda. Přesto určitá bezpečnostní rizika existují, v zemi stále panuje jakýsi "poloválečný" stav. Je rizikem jak pro lidi, tak pro peníze.

Financování je zajištěné


Technoexport jde do Iráku i přesto, že zaplacení minulých dodávek vymáhal dlouhá léta. Po první irácké válce Saddám Husajn zmrazil všechny platby, a Technoexport tak nedostal 80 milionů dolarů za dodávky z konce osmdesátých let.

"Tato záležitost je již srovnána. Místo dolarů jsme na návrh vítězných mocností přijali irácké státní dluhopisy jištěné Američany," vysvětlil Kožnar.

Na peníze za novou zakázku prý firma čekat nebude.

"Financování bude postupné, ručí za ně Trade Bank of Iraq," řekl obchodní ředitel Technoexportu Michal Krejčík.

Irácká obchodní banka je sdružením patnácti renomovaných finančních ústavů v čele s JP Morgan. Pokud vláda schválí nějakou investici, obchodní banka převede potřebné peníze do některého evropského ústavu a jejich správou pověří některého z členů sdružení. V případě Technoexportu bude 120 milionů dolarů ležet v německé bance DAUS Frankfurt pod správou bahrajnské banky ABC.

"Zakázky, které bychom mohli v Iráku ještě získat, odhaduji na desítky miliard korun," uvedl Kožnar s tím, že vedle dodávek pro rafinerie by firma chtěla získat i kontrakty v potravinářství a energetice.

V současné době Technoexport a Prokop Engineering v bagdádské rafinerii Daura pracují na dodávce atmosférické destilační jednotky za 40 milionů dolarů, to je asi 842 milionů korun. Pro rafinerii v irácké Baiji staví Technoexport v konsorciu s dalšími českým firmami jednotku izomerace za 30 milionů dolarů, to je asi 631 milionů korun.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace