Vinaři dostanou větší dotace, ale chtějí víc

"Budeme i tak dostávat pořád jen polovinu toho, co například sousední Rakušané. Je to nepřípustná diskriminace," stěžoval si po jednání rolníků s ministrem zemědělství Janem Mládkem bývalý prezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Mládek přitom vinařům slíbil, že ještě letos získají v programu takzvané integrované produkce na hektar celkem asi 14 600 korun. Dosud přitom brali jen přes sedm tisíc. Do programu je zapojeno už dnes asi sedm a půl tisíce hektarů vinic, což je skoro polovina veškeré výměry.
Integrovaná produkce spočívá hlavně v omezení chemického hnojení či postřiků. V Rakousku je v programu téměř osmdesát procent všech vinařů.

Jejich čeští kolegové si včera vymohli i zvýšení dotací na oplocení vinic nebo pojištění. Dostávají od státu peníze i na plašení špačků, kteří vyzobávají úrodu. Ani to jim ovšem nestačí.
"Požadovali jsme na jednání aspoň osmnáct tisíc korun na hektar. O dalším zvýšení podpor proto budeme ještě letos jednat," prohlásil šéf Svazu vinařů Jiří Sedlo.

Podle ministerstva je ovšem včera domluvená částka přijatelná i pro Evropskou komisi, která musí zvýšení podpor schválit.
"Brusel by to měl projednat nejdéle do tří měsíců. Kdybychom navrhli vyšší částku, schvalování by se už letos nemuselo stihnout," vysvětluje přední moravský vinař Miloš Michlovský, člen poradní skupiny, která postup konzultuje s ministerstvem. Dotace na integrovanou produkci totiž platí Česko jen z jedné pětiny, zbytek podpor jde ze zdrojů Evropské unie.

Domácí vinaři si stěžují i na rostoucí dovoz levných vín. Loni se meziročně zvýšil o 28 procent. Nedávno proto dokonce vyhrožovali protestními akcemi.
"Kvůli dovozu ceny hroznů klesly na polovinu, loni jsme prodělali tři sta miliónů korun," tvrdí předseda břeclavské Agrární komory Jan Hajda.

Jenže potíže hlásí například i francouzští vinaři. Podle studie banky BNP Paribas klesly ceny jejich vinic během uplynulých dvou let o čtyřicet procent. Příčinou je snížení tamní spotřeby i exportu vína.