Příklady výpočtů sociálního a zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění
Podnikatel, kterého jsme si vybrali do tohoto příkladu, vloni utržil celkově 900 tisíc korun. K tržbám si může uplatnit výdaje ve výši 600 tisíc korun. Podnikal po celý rok, přičemž podnikání bylo jeho hlavní činností a žádné jiné příjmy neměl.
Při zjišťování výše odvodu na zdravotní pojištění je nutné zjistit rozdíl mezi příjmy a výdaji. Následně se vypočítá vyměřovací základ. Ten pro rok 2005 činí 45 procent zisku. Je však třeba brát ohled i na stanovený minimální vyměřovací základ, který činí za měsíce roku 2005 celých 8460 korun. Toto minimum se však nevztahuje například na zaměstnance, kteří si podnikáním přivydělávají, nebo na podnikající studenty. Naproti tomu existuje i maximum, ze kterého se odvod počítá, a to 486 tisíc korun. Sazba pojistného je 13,5 procenta.
Při určování odvodu a doplatku pojistného nesmí podnikatel zapomenout ani na zálohy, které bude platit po podání přehledu. Jejich výše už se bude odvíjet z 50 % zisku.

Sociální pojištění
Pro příklad výpočtu sociálního pojištění použijeme stejného podnikatele jako v případě výpočtu zdravotního pojištění. Tedy si připomeňme, že vloni utržil 900 tisíc korun. K tržbám si může uplatnit výdaje 600 tisíc korun. Podnikání je jeho hlavní činností, kromě něj nemá jiný zdroj příjmů. Podnikal po celý loňský rok a k platbě nemocenského pojištění se nepřihlásil.
Podobně jako u zdravotního pojištění je třeba z rozdílu mezi příjmy a výdaji stanovit vyměřovací základ - pro rok 2005 jako 45 procent zisku. I zde existují minima, ze kterých se musí pojistné počítat. Liší se však pro podnikatele, kteří mají podnikání jako hlavní a vedlejší činnost.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro podnikatele s hlavní činností je 4024 korun. Pokud by se jednalo o vedlejší činnost, je toto minimum nižší. Důvody pro vedlejší činnost je nutné doložit (například potvrzením o studiu). Sazba pojistného (bez nemocenského pojištění) je 29,6 procenta.