Nájemné poroste, regulace trvá

Nájemné poroste, regulace trvá

Každé páté domácnosti se od ledna příštího roku začne zdražovat bydlení. Podle zákona, který včera ve sněmovně prosadili koaliční poslanci, budou nájmy stoupat čtyři roky, v průměru o 14,2 procenta ročně. Důvod, kvůli kterému zákon do sněmovny vrátil Senát, včera padl: smluv, v nichž se už majitel a nájemník dohodli na nájmu, se žádná regulace v budoucnu týkat nebude.
Rozhodnutí sněmovny, které ještě musí podepsat prezident, je historické - končí poslední z cenových systémů nastavených ještě v éře komunismu.
Nekončí však debaty o "spravedlnosti" ceny za bydlení a nezasloužené výhodě 750 tisíc domácností oproti jiným.
Vlastníci bytů totiž stále s postupným uvolňováním cen nájmů, tak jak ho přijali poslanci, nesouhlasí. Tvrdí, že s výjimkou Prahy předepsaný růst činží nepokryje náklady na opravy a údržbu domů. Stále spoléhají na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který se má ještě letos zabývat jejich stížnostmi. Pokud je uzná za oprávněné, Česko bude muset majitelům vyplatit náhrady za ušlý zisk. Může jít až o desítky miliónů.
"Nový zákon je flagrantním porušením ústavy. Samotní vládní experti uvádějí, že třetina "regulovaných" nájemníků jsou velmi bohatí lidé, třetina je takzvaný střední stav a pouze třetinu lze zařadit mezi takzvaně chudé. Následkem toho značná část nájemníků drží na úkor potřebných dva i více bytů," tvrdí místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů Libor Dellin.
Nájemné bude nejvíce stoupat v centrech Prahy a Brna. V menších městech bude růst pomalejší a v některých malých obcích se činže nebudou zvedat vůbec.
Poté, co deregulace skončí, například nájemníci v bytě první kategorie o průměrné velikosti zaplatí měsíčně místo 2300 korun zhruba 5600 korun. Roční nájemné u těchto bytů bude představovat pět procent z tržní ceny bytu.
Stát počítá s tím, že pomůže sociálně slabším domácnostem. Na státní podporu by měli dosáhnout lidé, jejichž výdaje na nájem a energie přesáhnou třicet a v Praze pětatřicet procent čistých příjmů. Těm, kteří by se i se státní dávkou dostali pod hranici životního minima, by měl vyplácet doplatek na bydlení městský úřad. S tím bude počítat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi.
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) včera uvítal přijetí zákona zdvižením palce. "Zvítězil zdravý rozum," prohlásil.
Radost vládní koalice z vítězství ale nemusí mít dlouhé trvání. Proti zákonu se postavil klub poslanců ODS, a pokud tato strana výrazně uspěje v parlamentních volbách, bude mít možnost pravidla deregulace změnit.