I jméno bývalého náměstka ministra financí Ladislava Zelinky figuruje ve zprávě londýnských arbitrů, kteří posuzovali spor mezi Nomurou a Českou republikou.
Více než stostránkový nález arbitrů včera zveřejnilo Ministerstvo financí i Nomura. Zelinka, který musel ministerstvo kvůli jiné kauze přede dvěma lety nuceně opustit, je zde vydáván za jeden ze špatných příkladů, jak si čeští politici a úředníci počínali.
Kompletní nález potvrzuje rozsudek známý už z minulého pátku. Česká republika diskriminovala bývalou Investiční a Poštovní banku tím, že jí neposkytla podobnou finanční pomoc jako ostatním velkým českým bankám, zejména České spořitelně a Komerční bance. Rozkrývají se tu však i další podrobnosti pádu IPB a důvody, které arbitry vedly k závěru, že Česká republika nedokázala ochránit investici Nomury do Investiční a Poštovní banky.

Co neměl dělat Zelinka
Nález mezinárodního tribunálu několikrát opakuje, že vládní činitelé mají podíl na pádu banky tím, že negativními informacemi o bance vyvolali veřejnou paniku. Výslovně je přitom zmiňován právě bývalý náměstek Zelinka. Ten 9. června 2000 pro tiskovou agenturu ČTK komentoval situaci IPB a mluvil přitom o variantách řešení krize banky. "Způsobů řešení je několik, od uvalení nucené správy po prodej podílu současného největšího akcionáře Nomury jinému vlastníkovi, který by do banky přinesl potřebný kapitál," řekl mimo jiné náměstek.
Arbitři soudí, že právě tyto informace vyvolaly v červnu 2000 druhý útok drobných střádalů na IPB.
O českém kabinetu pak nález hovoří už jen obecně. "Česká vláda odmítla s Investiční a Poštovní bankou přiměřeně komunikovat," vytýkají arbitři ministrům.
Chování České republiky vůči IPB a jejím akcionářům podle tribunálu postrádalo "nestrannost, konzistenci a transparentnost". Zástupci českého státu přitom takové chování nedokázali před tribunálem ospravedlnit.
Vůči českému státu však arbitři nevznesli jenom výtky. Mnohé kroky vlády i centrální banky podle nich protiprávní nebyly.

Česko v právu
Kompletní nález londýnské arbitráže například potvrzuje, že uvalení nucené správy, pozastavení obchodování s akciemi IPB nebo policejní zásah v centrále lví banky, byly v souladu s právem.
"Česká republika neporušila své mezinárodní povinnosti tím, že pozastavila obchodování akcií IPB, omezila převody akcií IPB vlastněných Salukou, provedla policejní prohlídky a zabavila dokumenty v pražských kancelářích Nomury," stojí v dokumentu.
Český stát rovněž neporušil mezinárodní právo tím, že ČSOB poskytl při převzetí Investiční a Poštovní banky veřejnou pomoc.
"Žalovaný neporušil poskytnutím finanční podpory ČSOB závazek spravedlivého a rovného přístupu," uvedli arbitři.
Nomuře se také nepodařilo prokázat, že nucená správa uvalená na IPB byla vlastně vyvlastněním akcionářů banky.
V arbitráži žalovala Nomura Česko kvůli zmařené investici do IPB. Japonská banka jako náhradu požaduje zhruba čtyřicet miliard korun. O výši náhrady se bude rozhodovat ve druhém kole arbitráže.

Výroky arbitrů v kauze IPB

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace