Andreas Treichl: Jméno spořitelně necháme. Zní dobře

Jméno spořitelně necháme. Zní dobře

V České republice jsme spokojení, pochvaluje si výsledky České spořitelny Andreas Treichl, šéf Erste Bank, která banku ovládá.
Když ale přijde řeč na to, zda už nenazrála doba, kdy by spořitelnu mohl řídit český manažer, začíná mlžit: "Když si budeme myslet, že ta nejlepší osoba, která by mohla Jacka Stacka vystřídat v čele, bude Rakušan, Maďar, Rumun nebo Čech, tak to uděláme."

HN: Řada mezinárodních firem sjednocuje názvy ve skupině. Erste to zatím udělala jen v designu a barvách jednotlivých log. Přejmenujete Českou spořitelnu na Erste Bank?
Česká spořitelna je dobré jméno a na trhu je také dobře známá. Změna názvu není nic, o čem bychom v současné době uvažovali.

HN: Spořitelna loni propustila pět set lidí, kromě toho kvůli nákladům začala se stěhováním některých provozů mimo Prahu. Budete v tom letos pokračovat?
Plán na snížení počtu zaměstnanců, který jsme přijali loni, dokončíme během pár měsíců a žádné další propouštění nechystáme. Už to není nezbytné a také by to nebylo dobré kvůli rozsahu služeb, které prodáváme.
Pokud jde o stěhování některých činností z Prahy, dá se čekat, že v tom budeme pokračovat.
Já si dokonce myslím, že tento krok je velmi pozitivní. Během několika let uvidíte, že společnosti jako my budou kvůli snižování mzdových nákladů stěhovat části provozů mimo Prahu víc a víc. Regionům může takové rozhodnutí pomáhat v rozvoji, firmy zase mohou získat granty na vytvoření nových míst.

HN: Uvažujete o tom, že byste některé činnosti přesunuli na Slovensko, kde jsou náklady ještě nižší?
Ne, takové plány nemáme. Nebylo by to výhodné kvůli dani z přidané hodnoty. (V takovém případě by spořitelna musela za tuto službu na Slovensku platit daň z přidané hodnoty, kterou v Česku neplatí, pozn. red.)

HN: Vraťme se ještě k možnosti centralizace některých činností v rámci skupiny Erste. Chystáte se k něčemu takovému?
Celá filozofie Erste Bank je založena na tom, že středoevropský region, ve kterém působíme, se do dvaceti let dostane na úroveň starých zemí Evropské unie.
Klienti v zemích, jako je Česko, Maďarsko a Chorvatsko, nám budou přinášet stále větší zisky, zatímco zaměstnanci v těchto státech budou dražší.
Když bychom se tak dneska rozhodli přesunout všechna provozní pracoviště třeba právě na Slovensko kvůli levnější pracovní síle, museli bychom tam postavit jedno obrovské pracoviště a během pár let ho pak ze stejných důvodů rušit, protože nižší mzdy budou už jenom v Rumunsku. A za několik let bychom pak středisko museli stěhovat až třeba do Kazachstánu.
Rozhodnutí o centralizaci by nám teď přineslo jen krátkodobé výhody. Jiné by to bylo, kdyby všechny země už přešly na euro a sjednotily legislativu, pak by centralizace mohla být ekonomicky výhodná.

Novým šéfem může být Čech, stejně jako Chorvat

HN: Šéfovi České spořitelny Jacku Stackovi příští rok v létě vyprší mandát. Už víte, kdo bude jeho nástupcem?
Opravdu nevím, a i kdybych to věděl, tak bych to neřekl.

HN: Tak jinak, už jste se rozhodl, zda příštím šéfem bude Čech?
Ne, nerozhodl a ani si nemyslím, že by národnost nového šéfa spořitelny byla tak důležitá. Jsme středoevropská banka a předpokládám, že top manažeři v našich bankách budou jednat jako Středoevropané. Když si budeme myslet, že ta nejlepší osoba, která by mohla Jacka Stacka nahradit, bude Rakušan, Maďar, Rumun nebo Čech, tak to uděláme. A stejně tak se budeme rozhodovat, jestli novým šéfem bude muž nebo žena.

HN: Vidíte už takového vhodného kandidáta uvnitř České spořitelny?
Máme silné kandidáty v rámci skupiny Este i v České spořitelně. Každopádně ode dneška za rok to budete vědět.

Snižovat se budou poplatky u hypoték

HN: Česká spořitelna, podobně jako další tuzemské banky, čelí kritice, že je drahá. Budete snižovat poplatky?
Debata o vysokých poplatcích v Česku podle mne vychází z neucelených informací a je to i věc, která je často zneužívána některými politiky. Neříkám, že poplatky v Česku jsou nízké. Když ale budete porovnávat poplatky v Česku s jinými zeměmi, dojdete k tomu, že některé jsou výrazně nižší než všude jinde v Evropě, některé jsou zase vyšší. V každé zemi jsou totiž poplatky stanoveny jinak. I mezi poplatky v Rakousku, Německu či Itálii jsou velké rozdíly.
V nejbližší době se ale poplatky v Česku začnou snižovat. Bude to důsledek ještě větší konkurence mezi bankami. A také důsledek dalšího zvyšování objemu bankovních služeb, což umožní peněžním domům snižovat své provize.

HN: Kdy tedy začnou poplatky ve spořitelně klesat? Už letos?
Přesné plány nemáme. A řekněte mi příklad jednoho poplatku, který by měl být nižší...

HN:Tak třeba za měsíční vedení úvěrového účtu k hypotéce se platí ve spořitelně sto padesát korun.
Tak právě poplatky za hypotéku nejsou v Česku vyšší než v jiných zemích. Ale protože v hypotékách je konkurence mezi českými bankami velká a ohromně rostou i objemy poskytnutých hypoték, čekám, že brzy se právě poplatky z hypoték budou snižovat.

Další akvizice v regionu neplánujeme

HN: Přestože po vstupu Česka do Evropské unie mohou unijní banky volně vstupovat na český trh, k žádným významným změnám na trhu nedošlo. Čekáte během tří čtyř let změnu?
Nemyslím, že se na českém trhu stane něco velkého. Většina významných mezinárodních bank už v Praze je - mimochodem, jejich zastoupení v Česku je větší než v Rakousku.
Co se dá čekat, je příchod specializovaných bank. Půjde o banky zaměřené na jeden druh služeb, jako jsou hypotéky a privátní bankovnictví, nebo o banky, které budou prodávat své služby výhradně on-line.

HN: Fúze HVB Bank a Živnobanky, ke které nyní dochází, českým trhem nijak nezamíchá?
Už teď je HVB Bank v Česku velmi silná v podnikovém bankovnictví a Živnobanka zase v privátním bankovnictví. Na byznys velkých bank, jako je Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB, nebude mít jejich spojení žádný vliv.

HN: Nedávno Erste Bank získala majoritní podíl v největší rumunské bance Banca Comerciala Romana a vy jste poté řekl, že neplánujete už žádné akvizice ve středoevropském regionu. Platí to stále?
Zatím jsme skončili s velkými akvizicemi. Budeme se ale dál poohlížet po menších akvizicích v regionu i po vhodné koupi na Ukrajině. Pokud jde o Rakousko, Česko a Slovensko, jsme se svou současnou pozicí na trhu spokojeni.
Kdyby ale byla na prodej nějaká menší retailová banka v Maďarsku, tak bychom o ni usilovali.

HN: Ještě před poslední rumunskou akvizicí jste říkal, že často dostáváte nabídky na převzetí. Přicházejí stále? A uvažujete po začlenění rumunské banky a po konsolidaci celé skupiny o prodeji nebo o fúzi?
Moc lidí už se s nabídkou na převzetí k nám neodváží přijít. Řekli jsme dost jasně, že nechceme Erste Bank prodávat.
Proč bychom to dělali, když když jde o jednu z nejrychleji rostoucích bank v Evropě? Fúze má smysl, pokud vytvoříte nějakou hodnotu. Většina fúzi, ke kterým dochází, je o tom, že větší subjekt kupuje slabší.
V poslední době tak právě italská skupina UniCredit koupila slabší HVB. A my jsme totéž udělali předtím, když jsme kupovali banky ve střední Evropě.
Nevidím důvod pro fúzi mezi dvěma silnými subjekty. A my teď silní jsme.

Andreas Treichl

Třiapadesátiletý Andreas Treichl se drží rodinné tradice. Bankéřem byl jeho dědeček, který stanul v čele rakouské centrální banky, jeho otec Heinrich léta šéfoval bance Creditanstaldt.
Po studiích ekonomie na vídeňské univerzitě se Andrea Treichl kariéře bankéře začal věnovat v New Yorku, v Chase Manhattan Bank. Po návratu do Vídně pracoval pro předchůdkyni Erste Bank - Die Erste, pak šéfoval vídeňskou pobočku Chase Manhattan a i díky tomu zřejmě pro vedení České spořitelny získal Jacka Stacka, dlouholetého zaměstnance Chase. V čele nové skupiny Erste Bank, která vznikla fúzí s Giro Credit, stojí Treichl od roku 1997. Nyní má 15 miliónů klientů.
Treichl jezdí na harleyi a rád se obklopuje moderním uměním, hraje na klavír a na saxofon. Je otcem tří synů.