Firmy se letos budou častěji propojovat

Světové firmy loni rekordně skupovaly konkurenty a navzájem se propojovaly. Hodnota všech fúzí a akvizic dosáhla 3,6 bilionu dolarů (tedy v přepočtu přes 75 bilionů korun).
A letos by toto číslo mělo ještě vzrůst. Podle renomovaných bank - jako je Bank of America, Morgan Stanley či JP Morgan Chase - se hodnota celosvětových fúzí a akvizic zvýší minimálně o dalších deset procent.
Propojovat se budou především banky a energetické firmy. Experti očekávají i spojování automobilek, které bojují o post světové jedničky. Tyto obory tak v čele žebříčku fúzí a akvizic vystřídají informační a telekomunikační technologie, které mu vládly na přelomu tisíciletí.
Ještě loni bylo největší fúzí převzetí telekomunikační firmy Bell South společností AT&T v hodnotě 83 miliard dolarů (v přepočtu 1,7 bilionu korun).
Podobně jako loni bude letos povzbuzovat chuť firem na fúze několik podstatných faktorů: levné úvěry, ambiciózní manažeři a touha po udržení růstu.
"Největší nárůst aktivity očekáváme zejména ze strany velkých korporací - ty v posledních letech snížily své dluhy, vyplatily dividendy akcionářům a nyní jsou pod tlakem zvýšit v nejbližší budoucnosti svůj růst. A k tomu může napomoci koupě konkurenční firmy," řekl pro deník Financial Times Doug Braunstein, šéf investičního bankovnictví pro americký trh firmy JP Morgan.
Současný trend - stále větší prorůstání firem - může podle odborníků vydržet ještě několik dalších let. "Trvalo šest let, než se světové trhy dostaly v oblasti fúzí a akvizic na úroveň, kterou jsme naposledy viděli na přelomu tisíciletí. Ale teď má svět mnohem robustnější ekonomiku než tenkrát," řekl pro Bloomberg šéf pro fúze ve společnosti Morgan Stanley Paul J. Taubman.
"Podmínky pro uskutečnění fúzí a akvizic se nikdy v historii ani nepřiblížily tomu, co zažíváme v současné době," popisuje podle agentury Bloomberg situaci, jaká ve světě nyní panuje, sedmaosmdesátiletý Felix Rohatyn.
Tento veterán mezi investičními bankéři strávil padesát let své kariéry v bance Lazard Freres a i v současné době pracuje jako poradce investiční banky Lehman Brothers.
"Během své dvacetileté kariéry jsem nezažil, aby všechny faktory, které aktivitu na poli fúzí a akvizic ovlivňují, byly tak pozitivní," přidává se i Stefan Selig, šéf analytického oddělení pro fúze v severokarolínské pobočce Bank of America.
V loňském roce svět zaznamenal nejen celkové zvýšení hodnoty uskutečněných fúzí a akvizic, ale také vyšší počet pokusů o násilná převzetí konkurence.
Jejich počet vzrostl oproti loňsku o 94 na 355. To je také výrazně více než 272 nabídek na násilné převzetí z roku 1999, kdy byl stanoven dosavadní rekord.

Když to nejde po dobrém
"Aktivita v oblasti násilných převzetí zůstane nadále vysoká. Firmy jsou rozhodnuty udělat zásadní strategické nákupy a rozhodně je od toho neodvrátí nějaký pokus o odpor ze strany společností, které jsou terčem takovýchto útoků," řekl pro FT šéf pro fúze a akvizice pro Evropu v bance Morgan Stanley Gavin MacDonald.
Velkou roli na loňském rekordu měly i fondy zabývající se spekulativními investicemi. Ty mají totiž v současnosti tolik peněz, že nevědí, co s nimi.
A usilovně hledají další zajímavé "oběti", které by mohly výhodně skoupit a časem ještě výhodněji prodat. Tyto "buy-outy" dosáhly vloni úrovně okolo 710 miliard dolarů, což je dvakrát více než o rok předtím.
Buy-outy se zatím týkaly převážně Ameriky. Ale v nejbližší době zřejmě přijdou do Evropy. "
Spekulativní investiční fondy nyní mají tolik peněz, že se v roce 2007 protrhne přehrada a vlna jejich nákupů "přeteče" i na starý kontinent.
V Evropě se dočkáme velkého počtu velkých transakcí ze státního do soukromého sektoru," domnívá se Tony Burgess, šéf divize Deutsche Bank pro evropské fúze a akvizice.
V Evropě může podle něj letos dojít k velkým fúzím zejména v bankovním nebo energetickém sektoru a je zde také velký potenciál, že by mohlo dojít k "zásadní fúzi ve farmaceutickém sektoru".
"Evropa ale ještě musí odstranit některá omezení, která zpomalují proces liberalizace její ekonomiky," varuje londýnský analytik Paulo Pereira ze společnosti Perella Weinberg Partners.
Také v Asii se podle odborníků dá očekávat nájezd spekulativních investičních fondů, které budou vykupovat, co se dá. Předpokládá se, že fúze se v tomto regionu budou týkat hlavně bankovního sektoru. Zvláště na Tchaj-wanu.

Loňští králové fúzí
Největší fúzí loňského roku bylo převzetí americké telekomunikační společnosti Bell South jejím domácím konkurentem, firmou AT&T, která za ni zaplatila 83,4 miliardy dolarů.
Ale skutečnost, že na rozdíl od přelomu tisíciletí, kdy se fúze a akvizice týkaly hlavně nových technologií, nyní "letí" klasické sektory jako energetika nebo bankovnictví, potvrzují další jména v tabulce největších firemních spojení.
Stačí připomenout loňské spojení převzetí španělské Endesy německou firmou E.ON v hodnotě 66 miliard dolarů, akvizice společnosti Gaz de France konkurenčním Suezem ve Francii za 43 miliard dolarů nebo například spojení ropných aktivit mezi koncerny Norsk Hydro a Statoil v Norsku v hodnotě 29 miliard amerických dolarů.
Z bankovnictví se do první desítky probojovalo převzetí banky Sanpaolo IMI konkurenční Banco Intesa v Itálii, které dosáhlo hodnoty 38 miliard dolarů.
Do první pětky největších fúzí ve světě se dostalo také převzetí ocelárenského kolosu Arcelor v Nizozemsku sídlící společností Mittal Steel v hodnotě čtyřicet miliard dolarů.

Společnost AT&T byla ještě v 80. letech minulého století tak obrovská, že ji americké úřady tehdy raději rozdělily. Její současný generální ředitel Ed Whitacre z ní opět buduje kolos. Vloni se mu podařilo za 83 miliard dolarů koupit konkurenční firmu Bell South. Ta přitom kdysi již součástí starého AT&T před jeho rozdělením byla. Převzetí Bell South bylo největší fúzí loňského roku ve světě.