Výzkumné ústavy se od ledna změní ze státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce. Změna pracovištím přinese větší ekonomickou samostatnost, ale také větší zodpovědnost.

Přeměna má posílit samostatnost pracovišť a usnadnit jim spolupráci s podobnými institucemi ve světě, například na výzkumných projektech Evropské unie. Zlepšit by se měla také kooperace s průmyslovými podniky při uvádění objevů a vynálezů do výroby, akademici si proto od transformace slibují větší přísun peněz ze soukromé sféry.

Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové stejné právní postavení jako mají vysoké školy pracovištím usnadní vzájemnou spolupráci. Mladí vědci budou moci v ústavech pracovat už během studia.

Transformaci někde provázejí majetkové problémy při přesunu budov, v nichž ústavy sídlí, ze státu na veřejné výzkumné instituce. V některých případech ještě nejsou dořešeny majetkoprávní vztahy, není jasné, zda je vlastní stát nebo obce, sdělil předseda Akademie věd Václav Pačes na prosincovém zasedání Akademického sněmu. Někde bylo podle něj zase obtížné dospět k dohodě mezi spoluobyvateli budovy. Řekl však, že převody by měly být vyřešeny v prvních měsících příštího roku.

Zákon o veřejných výzkumných institucích vstoupil v platnost 13. září 2005. Od té doby se ústavy na transformaci připravovaly podle postupu, který schválil Akademický sněm. Bouřlivé diskuse přeměna vyvolávala a nedůvěru vzbuzovala hlavně u menších pracovišť, která bylo nutné z administrativních důvodů sloučit ve větší celky.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace