Ondřej Schneider se v článku Proč školné pomůže studentům (HN 2. února) domnívá, že se na většině českých vysokých škol provádí "velmi slabý výzkum" (čímž naprosto zbytečně uráží naše jak dobré, tak špatné vědce), a navrhuje veškeré finance do vědy koncentrovat do pár špičkových pracovišť: zbytek ať jen učí. V článku především postrádám zdroj, odkud Schneider údaje o nekvalitě naší vědy bere, a rovněž vysvětlení, proč tomu tak je. České vysoké školství prožívá od roku 1990 ohromný rozvoj, a to, že na většině nových regionálních univerzit bez vědecko-výzkumné tradice nemůže existovat špičkový výzkum, je jasné. Pro mladou generaci univerzitních zaměstnanců však jistě není představa působení jen jako prepadavatělů na vyššem učilišči podle sovětského vzoru "škola učí a akademie zkoumá" příliš atraktivní, a domnívám se rovněž, že univerzita je univerzitou právě proto, že výuku s vědou a výzkumem spojuje. V 70. a 80. letech věda stagnovala z politických důvodů, a osobně bych si moc přál, aby se nyní spíše už jen rozvíjela než omezovala jen na tu elitní. Tu elitnost bude navíc určovat kdo? Jako řešení údajné nekvality zvolit vytěsňování vědy do jakýchsi rezervací (a vzápětí nato zavést školné) je naprosto nelogický extremismus.
Jan Dlask, doktorand Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace