Miloš Zeman ve středu navštívil Brusel – poprvé ve funkci prezidenta České republiky. Během dvoudenní pracovní cesty se setkal s Martinem Schulzem, předsedou Evropského parlamentu, i s šéfem Evropské komise José Barrosem. Výsledky i průběhem jejich setkání vás provede další díl PĚTI CITÁTŮ. Co prezidentova návštěva evropského velitelství přinesla a jak se mu v roli „hasiče problémů“ dařilo?

 

Miloš Zeman se netají tím, že má ve vztahu k Evropské unii jiné názory, než jeho předchůdce Václav Klaus. „Prezident má především naslouchat, a když něčemu nerozumí, má to poctivě přiznat a ne se tvářit jako všeználek. Můj postoj k Evropské unii znáte, je poněkud odlišný od postoje mého předchůdce. Konkrétně v tom, že nepokládám ty občany České republiky, kteří pracují v EU, za cizorodé těleso,“ neodpustil si zdůraznit hned úvodem své návštěvy Miloš Zeman. Do Bruselu přijel projednat hned několik záležitostí – řeč přišla na evropské dotace, ale i ožehavou tabákovou směrnici.

Ohrožené dotace pro Česko

Zeman podle svých slov na evropském velitelství plnil jakousi nechtěnou roli hasiče. České republice totiž hrozí pozastavení toku desítek miliard korun z evropských dotací. Důvod? Do konce roku nestihne přijmout zákon o státní službě. Ten přitom Brusel považuje za klíčový. Předejít skandálům ohledně čerpání evropských peněz se podle předsedy Evropské komise dá pouze s dobře fungujícím úřednickým aparátem.

„Řekl jsem, že současná - a doufám, že i budoucí - vláda napravuje chyby předchozích vlád. Úmyslně říkám předchozích vlád v plurálu,“ poznamenal prezident. Nezapomněl dodat, že byl tento zákon přijat už v roce 2002, kdy byl premiérem. „Pak ho jak levicové, tak pravicové vlády permanentně posouvaly a posouvaly, až nakonec Evropské komisi došla trpělivost.“

Ačkoliv se prezident Zeman v Bruselu prezentoval v roli hasiče českých problémů, jakmile při jednání došlo na téma přísné tabákové směrnice EU, z bojovníka s minimaxem byl rázem nekompromisní politik.

O tabákových výrobcích se v Bruselu bude hlasovat už začátkem října. Protikuřácká směrnice EU chce zakázat například ochucené cigarety (mentolové apod.) a prosadit výraznější zdravotní varování na obalech. Cílem je především omezit množství mladých začínajících kuřáků. Na odpor se staví pouze tři země – Polsko, Německo a Česko.

Evropská pře o cigarety

Připravovaná omezení v tabákovém průmyslu už stihla rozdělit Brusel na dva tábory. „Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a zájem na zaměstnanosti asi 1500 zaměstnanců podniku Philip Morris v Kutné Hoře a v závislosti na prosperitě tohoto podniku asi deseti tisíc dalších zaměstnanců,“ dodal k tématu Miloš Zeman. Právě propouštění zaměstnanců, možnost vzniku černého trhu a nižší příjmy do státních rozpočtů – to jsou hlavní argumenty odpůrců připravovaných opatření.

Mezi bruselskými odpůrci protitabákové směrnice ale vzbudil Zemanův výrok rozruch. „Je neuvěřitelné, že důležitý muž, prezident ČR, se takto osobně k té věci postaví. Pokud chce pokračovat v kouření, učiní tak bez ohledu na balení cigaret. Pro 700 000 dětí, které ročně začínají kouřit, je ale přitažlivost krabiček důležitá,“ vyjádřila znepokojení šéfka největší organizace pro ochranu zdraví European Public Health Alliance Monika Kosinská.

Příslib bezvízové Kanady

Během středeční večeře s José Manuelem Barrosem český prezident vyjádřil nespokojenost také s vízovou povinností, kterou je vázáno cestování českých občanů do Kanady. Podle Zemana tak dochází k omezování lidských práv. „Zdá se, že jsme jediná členská země EU, která s Kanadou víza má.

A ještě perličku. Poprvé jsem spojil ekonomickou diplomacii a obranu lidských práv. Svobodné cestování patří k základním lidským právům a vízová povinnost samozřejmě lidská práva porušuje,“ řekl Miloš Zeman. Barroso slíbil, že Evropská unie vyvine tlak na zrušení těchto víz, další jednání ale musí probíhat přímo s Kanadou.

V pátek se naše hlava státu setkala také s generálním tajemníkem NATO Andersem Rasmussenem. Tahle schůzka určitě patřila mezi ty příjemnější, Rasmussen Českou republiku ocenil jako důležitého člena aliance. Neodpustil si však připomenout, že by nejen Česko, ale všichni členové NATO měli více investovat do obrany. „Vakuum, které za sebou nechají Evropané, vyplní nastupující mocnosti, které do obrany a bezpečnosti investují více a více. V důsledku to povede ke snižování role Evropy na mezinárodní scéně,“ řekl šéf aliance.

Ještě před koncem své cesty se Miloš Zeman setkal s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem, na programu jejich jednání byly opět výtky unie vůči ČR.

Plnou parou vpřed

Situace České republiky není záviděníhodná. Přijetí zákona o státních úřednících do konce roku je za současných okolností více než nepravděpodobné. Co je naproti tomu více než reálné, to je ztráta desítek miliard korun z evropské kasy. Prezident přijel do Bruselu řešit i tento problém, jeho výsledky jsou ale diskutabilní.

Ze své pozice hlavy státu má pouze omezené možnosti a ze strany EU nemůže Česko čekat větší množství benevolence. Ani Zemanova kritika protitabákové směrnice nepadla na úrodnou půdu. Nálada většiny Evropy nahrává připravovaným změnám a omezením prodeje cigaret.

První návštěva prezidenta Zemana v Bruselu se přesto dá hodnotit jako zásadní, na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause zde demonstroval svůj přátelský přístup k této organizaci a snahu zapojit se do konstruktivní diskuze o klíčových tématech.

Bottom line: Český prezident poprvé ve funkci prezidenta navštívil Brusel a nastínil české priority na evropské politické scéně. Je naše země na cestě k lepší spolupráci v rámci EU, nebo bude i nadále černou ovcí?