U příležitosti čtvrtého výročí války na Ukrajině uspořádalo Aktuálně.cz debatu o milnících české i světové pomoci. Účastníci rozebrali první dny invaze, cestu českých zbraní na frontu i tehdejší váhání našich spojenců. Stranou nezůstala ani symbolická návštěva premiéra Petra Fialy v Kyjevě. V druhé části se panelisté věnovali aktuálním výzvám: od adaptace armády na moderní technologie až po připravenost NATO na potenciální konflikt s Ruskou federací.

Čím pomáhá Česko Ukrajině? Úvodní slovo velvyslance Vasyla Zvaryče

Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč ve svém úvodním slovu děkuje Česku za rozsáhlou podporu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Připomíná českou muniční iniciativu, projekt „Zbraně pro Ukrajinu“, humanitární pomoc i výcvik ukrajinských vojáků. Zdůrazňuje také širší význam války: pokud Ukrajina zvítězí, bude to vítězství celé Evropy. „Vím, jak hodně děláte pro podporu Ukrajiny. Děkuji vám za muniční iniciativu, děkuji za Zbraně pro Ukrajinu, děkuji za humanitární projekty i za výcvik našich vojáků,“ říká Zvaryč.

Karel Řehka: Ukrajina si podporu vybojovala. Jsme na podobný scénář připraveni my?

Ukrajina si podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky podporu Západu musela vybojovat. Klíčové podle něj bylo, že se stát na začátku války nezhroutil a dokázal se účinně bránit i komunikovat svou situaci světu. „Kdyby na začátku nepředvedli tu neskutečnou odolnost, podpora by nepřišla,“ říká Řehka. Je ale česká armáda – a česká společnost – připravena na podobnou krizi? „Nejsme. A není to jen o armádě, ale o nastavení celé společnosti a státu,“ varuje.

Tomáš Pojar: Když Zelenskyj volal do Prahy. První dny české pomoci Ukrajině

Bývalý poradce premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar vzpomíná na první dny po ruské invazi. „Zelenskyj volal premiérovi a ptal se, jestli máme rakety,“ říká. Česko sice žádné rakety nemělo, ale během hodiny a půl vznikl seznam zbraní a materiálu, které bylo možné Ukrajině poslat. Jak důležitá byla česká pomoc v prvních týdnech války? A přispěla k tomu, že se k vojenské podpoře postupně přidaly i další státy?

Tomáš Kopečný: Příběh české muniční iniciativy

Bývalý zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný popisuje zákulisí vzniku české muniční iniciativy. Podle něj narážela na začátku na nedůvěru části spojenců. „Bojovali jsme s předsudky, že nějaká východoevropská postkomunistická země něco takového nezvládne, když to nedokázaly velké státy jako Velká Británie, Francie nebo Německo,“ říká. Přitom mechanismus podle něj česká strana představila už v srpnu 2022. Jak se nakonec podařilo projekt prosadit, jakou roli sehrál prezident Petr Pavel a proč těžké zbraně pro Ukrajinu blokoval Bidenův národní bezpečnostní poradce Jack Sullivan?

Dobrovolník "Mac": Čech na ukrajinské frontě

Český dobrovolník vystupující pod přezdívkou „Mac“ popisuje svou cestu na ukrajinskou frontu. Když v roce 2022 vypukla válka, právě odcházel z Armády ČR – a rozhodl se jet pomáhat. Dnes na Ukrajině působí jako medik, instruktor taktické medicíny i střelby, zajišťuje materiální pomoc a někdy se zapojuje i přímo do bojů. Vzpomíná také na extrémní podmínky na frontě: „V Bachmutu byl jeden chirurg, jeden veterinář a jeden kovář. Zbytek byli lidé jako já. Měli jsme až 250 raněných denně.“

Budoucnost války na Ukrajině: Vydrží Evropa bez pomoci USA?

Čtyři roky trvala první světová válka, do čtvrtého roku vstupuje válka na Ukrajině. Vydrží Ukrajina další rok krveprolití? Chystají se Rusové zaútočit na Evropu? A ubrání se Evropa bez pomoci Spojených států? O těchto otázkách společně diskutují náčelník Generálního štábu Karel Řehka, bezpečnostní expert Tomáš Pojar, bývalý vládní zmocněnec Tomáš Kopečný a český dobrovolník „Mac“, který na Ukrajině působí od roku 2022.