Řítí se světová ekonomika kvůli uzavřené Hormuzské úžině do recese? A proč je svět tak závislý na jednom místě? Jak moc ovlivní válka v Íránu i Českou republiku? Znamená další ránu pro transatlantické vztahy? Ví Donald Trump, co dělá? Může ještě válka skončit změnou režimu? A trvá 40 dní nebo už 47 let? Na diskuzním večeru pořádaném zpravodajským serverem Aktuálně.cz debatovali bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar (nyní Hudson Institute), politický geograf a vojenský analytik Jan Kofroň (FSV UK) a hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Jan Kofroň: Úspěch na bojišti, nejistota v cílech – jak číst válku s Íránem

„Čistě a pouze z vojenského hlediska se jedná ve válce s Íránem ze strany Američanů a Izraelců o bezprecedentní úspěch. Druhá věc je, jestli to pomáhá k splnění válečných cílů a jestli to oslabuje hlavní karty, se kterými Írán může hrát,“ říká politický geograf Jan Kofroň. „Jak vidíme, tak uzavření Hormuzu americké politické vedení poněkud překvapilo a tam vidíme, že Íránci používají jednoduché prostředky. Nemusíte zasáhnout každou loď. Stačí vám zasáhnout každou desátou." Írán podle Kofroně přišel o řadu vojenských schopností, ale prokázal svou odolnost. A jak dopadne válka v Íránu na vztahy USA a Evropy?

Petr Bartoň: Proč je svět závislý na Perském zálivu – a co se stane, když se dodávky naruší

„Všechno záleží na tom, jak dlouho to bude všechno trvat. Pokud válka skončí do několika týdnů, máme ještě šanci se přiblížit původním cenám. Důležité je, zda dojde i k blokádě Rudého moře a Suezského průlivu. To by pak cena ropy mohla klidně vyskočit i na 200 dolarů za barel,“ varuje ekonom Petr Bartoň. A upozorňuje, že hlavní nejsou ceny nafty a benzínu (i když je vidíme na benzínových pumpách), ale ceny hnojiv nebo plastů. „Ty nakonec probublají do cen všeho.“ Výroba v Perském zálivu je podle Bartoně zatím nenahraditelná. Proč zrovna Perský záliv a proč je na něm svět tak závislý?

Tomáš Pojar: Dlouhá hra s Íránem – režim, jaderné ambice a konec západních jistot

„Války většinou nekončí 10:0. Většina válek nekončí jednoznačným vítězstvím. Končí to nějakou plichtou a často i tím, že obě strany prohlásí výsledek za své vítězství. A je to dobře, protože pak se snáz dojde k nějakému řešení a dohodě.“ Může ještě dojít ke změně režimu? A jak se válka podepíše na vztazích mezi Evropou a USA? „Donald Trump nemá rád NATO, nevěří NATO a hlásal to už před desítkami let. Musíme Trumpa přežít a doufat, že po něm přijde někdo jiný. Ale už nikdy se nebudeme moci spolehnout na Spojené státy, že budou všechno garantovat a my se jenom povezeme jako černí pasažéři. To skončilo.“

Společná debata: Co bude dál – ekonomika, bezpečnost a střet priorit

Závěrečná část debaty otevřela otázky, které jdou daleko za samotný konflikt – a dotýkají se každodenního fungování ekonomiky i budoucího směřování Západu. Diskuse se stočila k tomu, jak křehké jsou současné dodavatelské řetězce, co by skutečně znamenalo jejich přeuspořádání a proč dnes nemusí fungovat řešení, která zabírala v minulosti. Zazněly i rozpory v tom, jak by měla Evropa reagovat na tlak ze strany USA a kde leží její skutečné priority. Do hry vstupuje také nejistý postoj zemí Blízkého východu, který může další vývoj výrazně ovlivnit. Jak v debatě padlo, „můžeme mít levné věci, ale občas nedostupné – nebo dražší, ale stabilnější“ – jenže odpověď na to, co z toho je výhodnější, zůstává otevřená.