Poplatky spojené s realizací karetních transakcí loni dosáhly podle propočtů serveru IHNED přibližného objemu 2,4 až 3 miliardy korun.

Byť o tom držitelé moc neví, každá jejich transakce kartou v sobě má zahrnutý poplatek. Jedná se o takzvaný mezibankovní poplatek, který hradí banka obchodníka bance zákazníka.

Tento poplatek však banka obchodníkovi zpětně účtuje. V některých případech k němu  připočítává také rizikové navýšení, například poskytuje-li obchodník služby v cestovním ruchu či prodává-li virtuální zboží (software).

Nebo naopak, snižuje jej o určitou část ve chvíli, jedná-li se o obchodníka s velkým počtem plateb a vysokými celkovými objemy transakcí.

V loňském roce se podle dat Sdružení pro bankovní karty v ČR uskutečnily transakce debetními a kreditními kartami u obchodníků v celkovém objemu 294,305 miliardy korun. Poplatky spojené s realizací těchto plateb tedy loni dosáhly podle propočtů serveru IHNED přibližného objemu 2,4 až 3 miliardy korun.

Největšími subjekty zabývajícími se zprostředkováním plateb kartami v ČR (samozřejmě také po celém světě) jsou společnost MasterCard (MC) a asociace VISA Europe. Samozřejmě zde ještě působí Diners Club a JCB a další malí zprostředkovatelé.

MasterCard stanovuje % výše mezibankovních poplatků, které si banky mezi sebou mohou účtovat, avšak přesné objemy realizovaných mezibankovních poplatků za jednotlivé regiony nesděluje (je totiž kótována na burze).

Pro jeho karty je zmíněný poplatek související s transakcí v ČR stanoven v rozmezí od 0,5 % až do 1,8 % z placené částky. 0,5 % se týká platby klasickou kartou na novém terminálu PayPass, 1,05 % pak platby klasickou kartou na starším MC terminálu bez bezkontaktní technologie a 1,8 % za platbu kartou MC World Signia (vrcholný karetní produkt MC pro vybrané klienty).

Celý „ceník“ MC pro ČR si můžete prohlédnout ZDE .

Za loňský rok bylo v ČR kartami MC (MC, MC Electronic, Maestro) podle SBK zaplaceno 100,94 miliardy Kč. Vzhledem k dříve zmíněné struktuře je tedy třeba počítat celkovou výši poplatků spojených s transakcemi kartou v intervalu od 0,7 do 1,2 miliardy Kč, neboť nejde určit, kterými MC kartami se jak platilo.

 



Pojištění


Každá druhá pojistka je v cizině sjednána on-line. Zjistěte, proč a zda se to vyplatí i Vám.



>> Průvodce pojištěním


 

VISA Europe oproti své konkurenci účtuje výši mezibankovního poplatku za čipové transakce jejími kartami na úrovni 1,00 % a internetové transakce na úrovni 1,60 %. Jejich výši si však stanovují místní banky mezi sebou samy, z poplatku jim nic nezůstává.

Za loňský rok bylo v ČR kartami VISA (VISA, Electron) zaplaceno 173,34 miliardy Kč. Výše mezibankovního poplatku vztahujícího se k těmto transakcím tedy činí přibližně 1,7 miliardy Kč. Celý „ceník“ VISA Europe pro ČR si můžete prohlédnout ZDE .

Co vše vlastně daný poplatek odráží?

Podle vyjádření MasterCard slouží k vyvážení přínosů a nákladů bezhotovostních plateb. Tedy je určen k tomu, aby každý, kdo se podílí na bezhotovostní transakci a využívá jejích přínosů, zaplatil „férový“ podíl na nákladech, které jsou s bezhotovostními platbami spojené.

Náklady spojené s transakcemi jsou prý na straně banky držitele karty podstatně vyšší než ty na straně obchodníka, který však z nákladů zákazníkovy banky také výrazně profituje. (Vyšší objem nákupu, i když zákazník nemá hotovost, prestiž, rychlost platby, širší skupina zákazníků v podobě turistů s kartami.)

Daný poplatek je navíc podle tiskového mluvčího Raiffeisenbank Tomáše Kofroně využíván a investován do rozvoje dalších služeb, například bezkontaktní karty, platební nálepky, platby mobilem.

Podle regionálního manažera asociace VISA Marcela Gajdoše je celá úroveň mezibankovních poplatků nastavena tak, aby podpořila banky při vydávání karet, obchodníky, aby je přijímali, a spotřebitele, aby je používali...

Žijeme v době, kdy potkáváme poplatky na každém kroku. Poplatek za odchozí platbu, poplatek za odvoz odpadu, poplatek za připojení elektroměru, poplatek za odeslání výpisu z účtu poštou...

Nyní nezbývá než doufat, že mezibankovní poplatek za karetní transakci nezačne růst. Spustil by tak nepříjemné domino: obchodníci by mohli začít využívat takzvaný surcharging (doúčtovávání těchto transakčních nákladů klientovi), což by vedlo k tomu, že zákazníci začnou používat opět hotovost. Tedy krok zpět, a ten se většinou nevyplácí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist