Tento "kvalitářský boom" má své logické opodstatnění, jež souvisí se současnou globální krizí. Už si nemůžeme dovolit platit za nekvalitní služby, odebírat nekvalitní zboží a vyrábět nekvalitní produkty. Ve světě honby za kvalitou se však najde segment trhu, kde kvalita stále nehraje výraznou roli při rozhodování o investování mnohdy až milionových částek.

Ptáte se kde? Ve vzdělávání.

Mezi hlavní odběratele, kteří vzdělávání v dospělosti platí, patří stát a zaměstnavatelé. Jejich společným problémem je, že většina nástrojů hodnocení kvality vzdělávání není zcela transparentní, zaměřena na další vzdělávání či rozšířena natolik, aby byla skutečným měřítkem kvality.

Proto se v současné době vytváří v rámci systémového projektu MŠMT systém ratingu vzdělávacích institucí, který by měl být jednoznačným a dostupným měřítkem kvality dalšího vzdělávání.

Přestože v současné době objektivní nástroj k dispozici není, lze formulovat několik doporučení, jak kvalitu rozeznat. Mezi hlavní rozlišovací prvky patří lektorské zázemí, metodika tvorby vzdělávacích programů, prozákaznická orientace, reference, délka činnosti vzdělávací instituce na trhu nebo členství v profesních sdruženích.

Lektor a jeho rozvoj

Nejvýznamnější roli ve vzdělávacím procesu hraje lektor, alespoň v očích účastníků vzdělávací akce.

Při výběru lektora, může pomoci několik návodných otázek:

- Je lektor odborníkem na oblast, v níž bude vzdělávat? Odpovídá odbornost lektora vašemu očekávání? Může lektor svou odbornost doložit?

- Je lektor skutečně dobrým lektorem? Má odpovídající lektorské kompetence? Pracuje na svém rozvoji i v oblasti didaktických (chcete-li andragogických) znalostí a dovedností?

- Dohlíží někdo na výkon lektora formou supervize?

- Pracuje lektor s moderními didaktickými pomůckami?

- Využívá ve své práci moderních metod výuky?

Vzdělávání na míru

Lektor je klíčovou součástí vzdělávacího procesu, ale zásadním prvkem je také kvalitně zpracovaný vzdělávací program. Není snadné jej vytvořit tak, aby byl komplexní, logicky propojený, orientovaný na výstupy a samozřejmě splňoval veškerá zákazníkova očekávání.

Pokud chcete mít opravdu kvalitní vzdělávací program, zajímejte se o tyto aspekty:

- Vytváří vzdělávací instituce vlastní vzdělávací programy?

- Vytváří vzdělávací instituce vlastní studijní materiály a publikuje je?

- Má na ně vzdělávací instituce autorská práva?

- Vytváří vzdělávací instituce vlastní didaktické pomůcky a materiály (např. případové studie, pracovní listy, grafy, tabulky, přehledy či dokonce výuková CD/DVD, videoukázky, modely)?

- Je schopna "ušít" program, publikace či pomůcky na míru?

- Je vzdělávací instituce schopna již na počátku zjistit, které kompetence a na jaké úrovni mají účastníci vzdělávání? Dokáže změřit přínos vzdělávání po jeho ukončení?

- Umí jasně formulovat přínos pro účastníky vzdělávání a jejich reálný posun?

Prozákaznický přístup

Jedním ze znaků kvality je komplexní přístup k zákazníkovi, od prvního kontaktu až po vyúčtování. Na tomto kritériu pohoří řada méně kvalitních vzdělávacích institucí, neboť v rámci minimalizace nákladů eliminovaly některé ostatní prvky - třeba etiku.

Prozákaznicky orientované vzdělávací společnosti se obvykle vyznačují následujícími rysy:

- Klient je pro vzdělávací instituci na prvním místě.

- Vzdělávací instituce má formulovány obchodní a reklamační podmínky.

- Pro klienta je k dispozici konkrétní kontaktní pracovník či zákaznická linka.

- Vzdělávací instituce má kvalitně zpracované webové stránky a informační materiály. A to nejen po stránce grafiky, ale především co do konkrétního obsahu.

- Místa realizace kurzů odpovídají požadavkům zákazníka.

- Pro firemního zákazníka je vzdělávací instituce schopna a ochotna zajistit ukázkovou hodinu či hodiny.

Historie instituce

Délku působení vzdělávací instituce na trhu jistě nelze považovat za zásadní rys kvality. Můžeme však konstatovat, že delší doba úspěšné existence na trhu s kvalitou souvisí. Proto buďte i v této oblasti opatrní a ptejte se:

- Jak dlouho instituce působí na trhu dalšího vzdělávání?

- Disponuje doložitelným pozitivním ohlasem na svou činnost?

Reference

Mnohé firmy disponují na svých webech a v propagačních materiálech širokou škálou log více či méně významných společností.

Pouhý přehled firem však není zárukou kvality. Zeptejte se:

- Je schopna reference podložit skutečnými jmény a kontakty?

- S kolika klienty pracuje dlouhodobě, a ne pouze jednorázově?

Certifikáty a členství v profesních sdruženích

Respektované certifikáty kvality ještě nemusí svědčit o kvalitě vlastního vzdělávání, ale mohou být vodítkem pro zjištění, jak systematicky je vzdělávací instituce vedena a řízena.

Stejně tak členství v profesním sdružení může být znakem kvality. Prokazuje jím zájem na svém rozvoji a rozvoji svých zákazníků.

Hledejte odpovědi na otázky:

- Vlastní vzdělávací instituce certifikát kvality? Může doložit nejen certifikát, ale i jeho praktickou aplikaci ve své činnosti?

- Je aktivním členem respektovaných profesních asociací, komor či spolků?

Jak se Češi vzdělávají?

Tuto klíčovou otázku jsem paradoxně ponechal až na závěr. K čemu by totiž bylo i to nejkvalitnější vzdělávání bez těch, kterým je poskytováno?

Potřeba se dále vzdělávat je dnes vlastní snad všem profesním skupinám, ale také personalistům a manažerům, kteří zaměstnance nechávají vzdělávat. Existuje však zvolna rostoucí skupina samoplátců, kteří si kurzy platí ze své kapsy, byť se jedná převážně o kurzy zájmového vzdělávání.

ČR se v průměru EU dlouhou dobu držela velmi nízko mezi zeměmi, jako je Itálie, Portugalsko, ale též Belgie či Francie. Dále za ČR zaostávalo Maďarsko, Řecko, Polsko, ale i Slovensko. Situace se však v roce 2011 významně změnila.

ČR podle Eurostatu nejen dohnala, ale přeskočila řadu evropských zemí a dostala se se svou účastí dospělých na dalším vzdělávání nad průměr EU. Ten v roce 2011 činil 8,9 %, kdežto ČR vykázala 11,4 % účasti dospělých na dalším vzdělávání. Oproti předchozímu roku šlo o nárůst o 4,6 %.

Možná najdete vztah mezi ekonomickou situací a vzděláváním v dospělosti. Čím více se národ učí a vzdělává, tím menší problémy v ekonomické oblasti vykazuje.

Věřme, že rostoucí zájem Čechů účastnit se dalšího vzdělávání po absolvování školní docházky bude nadále pokračovat. I proto Česko potřebuje kvalitní vzdělávání...

Autor je viceprezidentem a výkonným ředitelem Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR.

Graf

 

Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR

Je největším profesním sdružením v oboru vzdělávání a rozvoje dospělých. Její členskou základnu tvoří přes 230 vzdělávacích institucí, včetně škol či firemních útvarů vzdělávání.

Prosazuje zájmy oboru vzdělávání dospělých, je členem řady ministerských komisí a poradních orgánů. Vydává vlastní publikace, organizuje desítky seminářů, workshopů či konferencí. Vyhlašuje soutěže Lektor/ka roku a Vzdělávací instituce roku na podporu kvality vzdělávání. Pořádá Týdny vzdělávání dospělých, sloužící k motivaci dospělých ke vzdělávání.

 

Vyšlo v příloze HN Kariéra&vzdělávání.

Související