Právo užívat nějakou značku k vlastnímu podnikání.

Počátky můžeme nalézt již ve středověké Francii, kdy se jednalo o privilegium k výrobě či prodeji výrobků.

Pro franšízora/franchisora (poskytovatele značky) se jedná o snadný a efektivní způsob, jak rozšířit povědomí o své značce bez nutnosti investovat do vlastních poboček.

Pro franšízanta/franchisanta (držitele licence) se snižuje riziko v počátku podnikání, kdy je možné využít znalosti, zázemí, marketing, chráněné receptury či strategii.

Za možnost užívat značku hradí poplatek za licenci, případně procento z prodeje. Je využíván především mezi restauracemi – např. McDonalds, Starbucks, Subway nebo KFC.

V Česku není franšízing/franchising samostatně upraven v žádném zákoně, proto je velký důraz kladen na tzv. franšízovou smlouvu, která upravuje rozsah práv a povinností mezi franšízorem a franšízantem, případně obsahuje i přesný manuál pro franšízanta.

V Česku byla v roce 1993 založena Česká asociace franchisingu , která je členem Evropské franchisové federace.

 

 

Franšízing. Ilustrační foto.

Co nedělat ve franšízovém podnikání?

Nebraňte se investicím Barbora Matějková, manažerka franšíz společnosti Triumph Společnost Triumph vyrostla od roku 1886 z malé jihoněmecké šicí...
27. 6. 2019 ▪ 11 min čtení