Téma: Likvidita
České firmy se v recesi chovaly zodpovědně. Zvyšovaly nerozdělený zisk
Řecké Alpha Bank a Eurobank žádají o pomoc. Prý z preventivních důvodů
Prodej v květnu a vrať se na podzim, praví burzovní pranostika. Lze na ni spoléhat?
Peníze válející se v ČNB?
Nezájem o pražskou burzu? Vyspělejší investoři míří za hranice, láká je i Německo
Stratég: Trhy se posunuly od kapitulace k likvidaci, Čína stahuje hotovost domů
Centrální banky světa se spojily kvůli Řecku. Do Evropy pošlou mnohem víc dolarů
ECB mírní krizi v eurozóně. Prodloužila program levných úvěrů
Likvidita je ekonomický termín používaný v několika významech, nicméně obecně lze říci, že jde o ukazatel vypovídající o tom, jak rychle lze investici proměnit na hotové peníze. Čím vyšší je likvidita, tím rychleji lze investici zpeněžit.
Hodnotí se jak u ekonomických subjektů jako takových - pomocí poměrových ukazatelů, ale může se hodnotit i pro konkrétní aktiva.
V tom prvním případě lze likviditu definovat jednoduše jako schopnost ekonomického subjektu dostát svým závazkům prostřednictvím jejich úhrady v peněžních prostředcích.
V tom druhém případě se o likviditě hovoří coby o schopnosti v krátkém období proměnit hodnocené aktivum v peněžní prostředky.
Z hlediska makroekonomie se tento pojem užívá v rámci burz a obchodů mezi centrální bankou s bankami, kdy centrální banka pomocí repo operací vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank. Z makroekonomického hlediska se pak hodnotí likvidita celého trhu přes burzovní likviditu a dále likvidita peněz a jiných směnných prostředků.
Poměrové ukazatele likvidity
Slouží k ohodnocení likvidity ekonomického subjektu na základě analýzy vycházejících z rozvahy a výkazu zisku a ztráty dané společnosti.
1. Běžná likvidita (Current Ratio)
Běžná likvidita = | oběžná aktiva |
krátkodobé závazky |
Vypočítá se jako podíl krátkodobých závazků na oběžných aktivech. Tento ukazatel nám tedy říká, kolikrát je ekonomický subjekt schopen uspokojit pohledávky věřitelů v případě, kdy promění všechna svá oběžná aktiva v peněžní prostředky.
Doporučená hodnota pro běžnou likviditu se liší v závislosti na autorovi. Někteří autoři uvádějí jako optimum 1,8 až 2,5, jinde je pro průmyslové podniky uváděná hodnota 1,5 coby akceptovatelná. Zcela zjevně je problematická hodnota menší než 1, která ukazuje na to, že krátkodobé závazky není možné z oběžných aktiv uhradit a je nutné je hradit z dlouhodobých zdrojů financování.
2. Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio)
Pohotová likvidita = | oběžná aktiva – zásoby |
krátkodobé závazky |
Pohotová likvidita z výpočtu vylučuje zásoby, coby artikl nezbytný pro zachování chodu firmy a zároveň coby artikl, který často není možné pohotově přeměnit na peněžní prostředky.
U společností, které se zabývají službami, je proto pohotová likvidita téměř identická jako běžná likvidita.
U výrobních podniků se naopak tato hodnota může poměrně podstatně lišit. Doporučená hodnota běžné likvidity se pohybuje mezi 1 a 1,5.
3. Okamžitá likvidita (Cash Position Ratio)
Okamžitá likvidita = | finanční majetek |
krátkodobé závazky |
Okamžitá likvidita je ukazatel, který vyjadřuje okamžitou schopnost společnosti uhradit své krátkodobé závazky.
Pro úhradu těchto závazků může být použit finanční majetek – tj. hotovost v pokladnách, na běžných účtech společnosti a hotovost uložená v krátkodobě obchodovatelných cenných papírech. Doporučená hodnota se pohybuje mezi 0,2 až 0,5.