Burzy a fondy: Padající kursy klienty zatím neodradily

Češi se překvapivě projevují jako poměrně věrní investoři. I když akcie už několik týdnů ztrácejí, tuzemské fondy, které je spravují, si totiž na odliv klientů rozhodně nemohou stěžovat.
Naopak, do akciových fondů v Česku během května přiteklo dalších 383 miliónů korun. Z toho 130 miliónů získaly minulý týden, kdy pražská burza zažila při "černém pondělí" jeden z nejhorších propadů v historii. Index PX od počátku května ztratil zhruba osm procent, z toho včera, kdy skončil na 1353,76 bodu, 1,9 procenta.

Příliv trvá, jenom zeslábl
Padající akciové kursy se zákonitě projevily i na výkonnosti fondů. Nejúspěšnější domácí fondy, jako je třeba smíšený J & T Opportunity nebo AKRO Nových ekonomik tak vynášejí o desítky procent méně než před čtrnácti dny. Portfoliomanažerům to však zatím starosti nedělá.
"Žádný výraznější odliv klientů nepozorujeme," sdělil Jaroslav Krabec z fondu ING český akciový, který za minulý týden znehodnotil klientům vklady o 5,3 %.
Podle Krabce lze kvůli propadům akciových trhů čekat jisté zpomalení přílivu, ale dopady by neměly být nijak drastické. "Fondy sledují dlouhodobé investiční horizonty, přechodná korekce investory proto nemusí znepokojovat " vysvětlil Krabec.
Klienty táhne k fondům hlavně to, že meziročně stále výrazně vydělávají. Třeba Sporotrend České spořitelny za jeden rok zhodnotil své investice o 31,3 procenta.
"Velká část investorů se rozhoduje podle historických výnosů," potvrdil Dalibor Mátl, obchodní ředitel firmy Atlantik-Kilcullen Asset Management.
"Jelikož akcie už delší dobu závratně rostou a nyní došlo na trzích k poklesu, berou to investoři jako příležitost k výhodnějšímu nákupu," vysvětlil.
Lidé naopak utíkají z dluhopisových fondů, které se svou historickou výkonností zrovna chlubit nemohou. Navíc se objevily náznaky, že úrokové sazby v Evropě spíše porostou, což pro dluhopisy není příznivá zpráva.
Odborníci ale o budoucnost podílových fondů v Česku strach nemají. "Čekám velmi rychlý příliv nového majetku od obyvatelstva, a to zejména z bankovních depozit. Srovnáme-li naše čísla například s Rakouskem, zjistíme, že tamní střadatelé mají uloženo v podílových fondech asi 25krát více, než u nás. Proto si myslím, že v následující dekádě Češi vloží do podílových fondů další stovky miliard korun," předpokládá Martin Fuchs z Asociace pro kapitálový trh.

Umění včas koupit i prodat
Podobná situace jako v Česku panuje i ve vyspělých evropských státech. To je dalším signálem, že čeští investoři začínají myslet podobně jako lidé na Západě.
"Rakušané dobře vědí, že jim investice do akcií vynese mnohem více, než když uloží peníze v bance. Nějaký neklid mezi klienty proto nepozorujeme," sdělil z Vídně Peter Svoboda ze společnosti Erste Bank Sparinvest.
Jak ale dodal, trvalo dost dlouho, než se klienti naučili správně reagovat na výkyvy trhu. "V Rakousku pamatujeme doby, kdy lidé začali hromadně prodávat, když zjistili, že mají dvacetiprocentní ztrátu. Ale později pochopili, že za takové situace je lepší vyčkávat, nebo dokonce akcie přikupovat."
Německý manažer Klaus Martini, spravující v Deutsche Bank klientům majetek za 300 miliard dolarů, soudí, že lidé by měli s přikupováním akcií do portfolia vyčkat. "Jejich kursy půjdou ještě nějaký čas dolů," předpovídá.
Celoevropský index Stoxx 600 během května přišel skoro o pět procent své hodnoty, což je nejhorší měsíční ztráta od ledna 2003, uvedla agentura Bloomberg. Ale podle ní nelze opomenout, že spadl z rekordních výšin, do nichž se vyšplhal zhruba před třemi týdny.
Na trh doléhají obavy ze zvyšujících se sazeb v USA, eurozóně i Japonsku. Nejistotu vyvolává také slábnoucí dolar postihující zisky mnoha evropských vývozců.
Výdělky firem, jejichž akcie tvoří celoevropský Stoxx 600 by měly letos v průměru stoupnout o 11 % ve srovnání s loňským průměrem 24 procent, uvádí výzkumná firma FactSet Research Systems.
Avšak stále jde o dvouciferné tempo růstu zisku, což by mělo akciím nadále prospívat. Něco jiného by bylo, kdyby zisky rostly jenom minimálně, nebo se dokonce "otočil" ve ztrátu. "V takovém případě by klienti skutečně mohli fondy opouštět," říká Martin Hanzlík z asociace AFAM. "Tak tomu bylo například v letech 2000 - 2001, kdy investiční společnosti na Západě pociťovaly menší zájem investorů," připomíná Jiří Musil z ústavu BNP Paribas.