Chávez si přeje mocnější ropný kartel

Venezuela je jediným členem OPEC, který prosazuje, aby tento kartel omezil produkci ropy - její prezident Hugo Chávez tvrdí, že Západ si už vytvořil hojné zásoby, a tak bude poptávka během následujících měsíců klesat.
OPEC začal včera jednat ve venezuelském Caracasu až v pozdních večerních hodinách zdejšího času. V době uzávěrky tohoto vydání nebylo proto jeho rozhodnutí známo, ale z četných prohlášení před summitem vyplynulo, že arabští členové kartelu ani Nigérie nehodlali přiškrtit kohoutek. Přidal se k nim dokonce i Írán, proslulý svým "jestřábím" postojem: čím vyšší cena, tím lépe.
"Při ceně kolem sedmdesáti dolarů za barel není důvod produkci snižovat," prohlásil v Caracasu katarský ministr ropného průmyslu Abdalláh Attijá. Souhrnná těžební kvóta od loňského léta zůstává na 28 miliónech barelů denně. Jednotlivé země kartelu ji ale soustavně překračují, takže fakticky nyní těží kolem 30 miliónů barelů, uvedla agentura Bloomberg.

Summit v Chávezově režii?
Venezuelský prezident Hugo Chávez, který hostil zasedání OPEC poprvé od roku 2000, se ho snažil podle listu International Herald Tribune využít k vlastním cílům. Především k tomu, aby dokázal, že jeho energetická politika na subkontinentu, kterou vyloženě popouzí Spojené státy, slaví úspěch. A díky ní sílí vliv Venezuely, bohaté na ropu a další suroviny v Jižní Americe.
Chávez chce arabským šejchům, které pozval na výlet k nejvyšším vodopádům světa, pomoci posílit vliv OPEC ve světě. Pokud se Ekvádor, který byl členem kartelu v období 1973 - 1992, rozhodne požádat o obnovení členství, Venezuela ho v tom podpoří.
Chávezovi totiž imponuje, že Ekvádor minulý měsíc "vyhnal" největšího zahraničního investora - americkou společnost Occidental Petroleum.
O členství v kartelu se údajně ucházejí také dva afričtí producenti ropy - Súdán a Angola. Do ropného sektoru obou zemí vydatně investuje Čína. O statut pozorovatele v OPEC podle agentury Bloomberg usiluje Bolívie.

Sen o megaprojektu
Venezuela dodává za zvýhodněné ceny ropu na Kubu i dalším zemím v Karibské oblasti.
Poskytuje finanční pomoc Argentině, podílí se na průmyslových projektech v "ideově spřízněné" Bolívii. Západní experti odhadují, že "hodný strýček Chávez" do okolních latinskoamerických zemí napumpoval kolem 20 miliard dolarů. Zatím.
Chávez sní o megaprojektu, který by mu podle jeho představ pomohl "sjednotit" Jižní Ameriku. Chtěl by postavit 7000 kilometrů dlouhý plynovod od venezuelského pobřeží dále na jih přes pralesy v brazilské Amazonii až do Argentiny.
Náklady takové stavby se odhadují na 15 až 20 miliard dolarů. Na dodávkách energie z Venezuely by tak byly závislé i ty největší jihoamerické ekonomiky.
Chávez chtěl partnerům v OPEC během summitu také dokázat, že je ve své zemi pánem ropného bohatství. To, že venezuelský stát před několika měsíci převzal kontrolu nad dvaatřiceti ropnými poli, kde podle koncesí těžily západní společnosti, například španělský Repsol či americký Chevron, mu nestačí. V zemi by rád viděl firmy z kartelu OPEC.
Během schůzky koncern Petroleos de Venezuela podepsal se svými státními protějšky několik dohod o spolupráci. Jde například o íránskou firmu Petropars nebo alžírskou Sonatrach, které by se měly podílet na těžbě ropy i zemního plynu.
Venezuela také navrhuje, aby se pro platby za ropu nepoužíval americký dolar, nýbrž raději euro nebo určitý "měnový koš". Argumentuje, že dolar během uplynulých dvou let oslabil o 20 procent, což postihlo příjmy producentů.